Východní část Americké třídy se začala formovat po roce 1913, kdy byl dokončen Wilsonův most, který propojil historické jádro Plzně a Říšské Předměstí s doposud hůře dostupným Centrálním nádražím císaře a krále Františka Josefa I. a Pražským Předměstím. Intenzivní stavební aktivita se však na pravém břehu Radbuzy rozvinula až po dokončení regulace říčních břehů ve dvacátých letech minulého století. V případě Americké třídy se soustředila do jižní fronty, severní strana ulice zůstávala s výjimkou jednoho obytného domu na křížení s Nádražní třídou nezastavěná. Jako první byl vystavěn čtyřpatrový obchodní a nájemní dům č. o. 8 u vyústění Wilsonova mostu. Moderní rohová stavba, jejíž jednoduchá uliční průčelí zvýraznila dvojice půlkruhových arkýřů, díky zaoblenému nároží s nástavbou koresponduje s domem bytového družstva Zádruha na protějším břehu. Na tuto budovu v meziválečném období navázala řada kvalitních funkcionalistických staveb, které z Americké třídy učinily živý reprezentativní obchodní bulvár a páteř nového centra Plzně.
V těsném sousedství nárožního domu vznikl v roce 1928 první obchodní a činžovní dům podnikatele Ludvíka Janečka. Puristicky strohé průčelí čtyřpatrové stavby výrazně kontrastuje s tradiční sedlovou střechou. Parter, vyhrazený komerčním prostorům, člení obchodní výkladce; v dalších podlažích rytmizuje fasádu vždy trojice rozměrných trojdílných oken. Výjimku tvoří první patro, kde autor projektu uplatnil téměř souvislou řadu vysokých sdružených oken navozující dojem funkcionalistického pásového okna. Hladké nezdobné průčelí stavby oživuje v nejvyšším podlaží pruh hrubozrnné strukturované omítky. Současnou podobu fasády degraduje šikmá markýza nad výlohou jednoho ze dvou přízemních obchodů. Nejenže nevybíravě narušuje symetrii průčelí, ale její tvar i provedení jsou v přímém rozporu s charakterem celého domu.
AK
Ludvík Janeček
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.