Václav Hajšman

Stavitel a stavební podnikatel Václav Hajšman, původem z Nezbavětic, v letech 1906–1907 absolvoval mistrovskou školu stavební na české státní průmyslové škole v Plzni. V dalších letech se usadil v Lobzích a do této obce a přilehlé Doubravky také soustředil svoji profesní aktivitu. Pravděpodobně podle vlastního projektu provedl v roce 1913 stavbu továrny Kornfeld & Anders v lobezské Spolkové ulici. Jen rok poté zahájil v trojjediné úloze autora projektu, dodavatele i investora stavbu souboru čtyř nájemních domů v Dítětově 12–18 (v protějším domě č. o. 9 měl kancelář). Oba návrhy spojoval subtilní geometrický dekor fasád; výrobní křídlo čokoládovny již nicméně mělo zřetelně moderní charakter. Nerealizovaný zůstal Hajšmanův projekt přístavby sálu dělnického domu Svornost z téhož roku. Nejspíše vzhledem ke společenské funkci objektu se stavitel v pojetí reprezentativního průčelí ještě přidržel historizujících vzorů.

Pro družstvo Svépomoc Hajšman po první světové válce navrhl a v roce 1920 také vystavěl soubor rodinných domů v lokalitě Pod Kukačkou. Ve službách Občanského, stavebního a bytového družstva „Domov“ pak na přelomu dvacátých a třicátých let navrhl a provedl sestavu řadových domků ve Staniční 33–45. Někdejší plochy jemnějšího ornamentu v tomto případě nahradil plastickými akcenty lizén a říms. V mezidobí se podílel na realizaci městských nájemních domů na Masarykově třídě. Jeho zřejmě nejvýznamnějším stavebně podnikatelským záměrem se stal komplex modernistických nájemních domů v Klostermannově a Čechově ulici, který vznikl mezi lety 1931 a 1940. V roce 1947 mu pak Československý rozhlas zadal realizaci obytného domu pro své zaměstnance na sousedním pozemku v Čechově 28. Po komunistickém převratu však stavbu dokončil „sjednocený“ Československý stavební závod PL–526.

PK