Rudolf Pěchouček

Rudolf Pěchouček patřil mezi nejčinorodější stavitele a stavební podnikatele meziválečné Plzně. Realizoval nespočet obytných domů, z nichž značnou část sám také navrhoval. Své působení spojil s aktivitami několika stavebních družstev, která působila v několika rozvíjejících se rezidenčních čtvrtích města.

Pěchouček se narodil roku 1891 v Chomli u Rokycan. Kvalifikaci pro své další působení získal v letech 1909–1910 na mistrovské stavební škole na plzeňské průmyslové škole. Většina jeho místních realizací spadá do meziválečného období, největšího rozmachu pak jeho činnost dosáhla ve třicátých letech minulého století. Během předchozí dekády Pěchouček, který od roku 1923 působil jako stavitel družstva Stavopodnik, provedl stavby několika nájemních domů Dělnického stavebního a podnikatelského družstva a Lidového stavebního a bytového družstva, navázaného na plzeňskou sociální demokracii. V roce 1931 provedl – a pravděpodobně též navrhl – spolkový dům DTJ Plzeň II v Jablonského ulici. Svoji kancelář navíc provozoval v dělnickém domě v Pobřežní ulici, tzv. Pekle.

Jeho vztah k proletářskému prostředí dokládá také návrh náhrobku pro sociálnědemokratického ministra Gustava Habrmana na plzeňském Ústředním hřbitově, který Pěchouček v roce 1932 připravil společně s Františkem Hodinou. K „socdem“ náležel i dlouholetý starosta Plzně Luděk Pik, který v polovině třicátých let od „Pěchoučkova“ Stavebního podnikatelského družstva v Plzni zakoupil menší nájemní dům v Resslově ulici 3. V případě jak tohoto družstva, tak Stavopodniku, které vyvíjely jak stavební, tak i „developerskou“ činnost, Pěchouček projektoval naprostou většinu zakázek a zároveň jako stavbyvedoucí dohlížel na jejich realizaci. Sám také několik svých staveb financoval, například nájemní dům v ulici Na Belánce 4, který se zařadil mezi další modernistické domy vynikající úrovně v nejbližším okolí.

Na základě projektů plzeňských architektů Pěchouček také realizoval několik veřejných staveb – Ústav pro hluchoněmé děti, budovu Čs. červeného kříže a požární policie města Plzně. Provedl také adaptaci vily Hynka Pášmy na sanatorium doktora Mulače. Architektonický výraz většiny jeho staveb spojuje umírněná poloha funkcionalismu, charakteristická pro Plzeň třicátých let. Poslední zatím známou Pěchoučkovou prací je realizace jednoho z nájemních domů Bytového fondu obvodního ředitelství Československých státních drah a Stavebního a bytového družstva poštovních zaměstnanců pro Plzeň a okolí v Částkově ulici z let 1947–1949.

MR – PK