František Kvasnička

Rodištěm stavitele a stavebního podnikatele Františka Kvasničky byl Podhorní Újezd v okrese Nová Paka. Zřejmě od dvacátých let minulého století působil Kvasnička v Plzni. Společně s Adolfem Novotným provozovali stavební kancelář se sídlem v Husově ulici 46, v níž navázali na působení stavitele Jindřicha Alexandra (sám Alexander v roce 1906 převzal podnik po úspěšném staviteli Eduardu Krohovi). Spolu s Novotným Kvasnička realizoval několik nájemních domů pro město, Lidové stavební a bytové družstvo nebo Škodovy závody. V roce 1927 stavitelé navrhli a vystavěli obytný dům s nádvorní provozovnou pro firmu Jiřího Chodounského – pravděpodobně spřízněného s Kvasničkovou ženou Oldřiškou, za svobodna Chodounskou – a Jaroslava Otty na Klatovské třídě 188. O dva roky později získal Kvasnička stavitelskou koncesi a nedlouho poté se patrně osamostatnil. Ještě předtím však na sklonku dvacátých let s Adolfem Novotným provedli adaptaci bytu Josefa a Štěpánky Voglových podle návrhu Adolfa Loose.

Prvním výrazným autorským počinem Františka Kvasničky, který část svých realizací provedl na základě vlastního projektu, se stal v roce 1929 jeho vlastní rodinný dům v Žižkově ulici 44. Funkcionalistická stavba, jejíž hmotu Kvasnička sestavil z elementárních geometrických tvarů, měla jako jeden z prvních objektů v Bezovce plochou střechu a hladkou fasádu. Jistou roli v ryze soudobém charakteru jeho návrhu mohla hrát stavitelova zkušenost s prací Adolfa Loose a jeho mladších spolupracovníků. Ještě před rokem 1930 Kvasničkova firma pro Škodovy závody realizovala novostavbu hotelu na Lochotíně.

Na počátku 30. let stavitel uplatnil své modernistické přesvědčení v projektech a realizacích dvou ploše zastřešených nájemních domů v Nerudově a Bendově ulici a rozlehlého objektu centrogaráží v Korandově ulici. U první moderní stavby svého druhu v Plzni figuroval také jako stavebník. V roce 1934 Kvasnička vystavěl podle projektu Lea Meisla vilu Anny Vaňkové a Aloise Dobnera v ulici Růženy Svobodové. Přibližně v téže době také provedl rozšíření bytu Gertrudy a Willyho Krausových v Bendově 10, upraveného několik let předtím Adolfem Loosem.

PK – AN