František Měsíček

Datum narození: 1. 4. 1902 Plzeň

Datum úmrtí: ?

Seznam objektů architekta

Životopis architekta

Plzeňský stavitel František Měsíček se od mnoha svých profesních souputníků, kteří podobně jako on nedisponovali vysokoškolským vzděláním, odlišoval nevšední mírou nadání a výtvarného citu. I díky němu jeho tvorba, v níž rozvíjel aktuální směry v architektuře, obstojí i ve srovnání s prací školených architektů. Jeho osobité dílo dobře rozpoznatelného rukopisu charakterizuje především puristické, místy téměř expresionistické tvarování objemů, ladné proporce, harmonická kompozice geometrických forem zdobených často dramatickými plastickými detaily, motivem protínajících se horizontál a vertikál, keramickým obkladem či kontrastní kombinací hladkých a hrubých omítek. 

Stavby, které Měsíček během své stavitelské praxe realizoval, také sám navrhoval. Na rozdíl od většiny zdejších stavitelů však počet jeho projektů výrazně převažuje nad počtem jeho dosud známých realizací, jež vznikly – s jedinou výjimkou – mezi úvodem třicátých a počátkem čtyřicátých let minulého století. Pouze návrh provizorních dílen továrny Františka Dezorta stavitel vypracoval v roce 1947. Navázal v něm na svůj neuskutečněný projekt velkorysé modernistické karosárny z roku 1939. Mezi Měsíčkovými realizacemi, zpravidla konstrukčně vyspělými a dispozičně velmi účelnými, nicméně převládají obytné domy. Několik z nich stavitel pojednal velmi civilně, u jiných uplatnil výraznější formy.

K nejpůsobivějším patří obytný dům Miloslava a Boženy Maškových v Hradišťské 7 z roku 1938, u nějž stavitel docílil téměř skulpturálního charakteru průčelí, když do něj vsadil oválný schodišťový tubus. Také dům Marie Vacíkové v Kyjevské 15 nebo obchodní a činžovní dům firmy Suknaspol, vystavěný Karlem Tomáškem, naznačují, že Měsíček v závěru třicátých let a na počátku čtyřicátých let ve své tvorbě reflektoval tehdejší „ztěžknutí“ modernistické architektury. Své ústřední dílo – celkovou přestavbu budovy družstva Živnodům v Husově ulici – ovšem navrhl již v polovině třicátých let. V návrhu uplatnil svůj oblíbený motiv přetínání oken subtilními římsami i prolamování fasády výraznými šambránami oken, horizontálami subtilních říms a svislými lizénami.

Osudy talentovaného stavitele po Únoru 1948 zůstávají zatím neznámé.


KK – PK