Fr. Jenč, Fr. Hladeček a Fr. Kroft

Životopis architekta

Trojice stavitelů František Jenč, František Hladeček a František Kroft vedli jednu z nejvíce prosperujících stavebních firem v prvorepublikové Plzni. Působení společnosti dalece přesahovalo hranice regionu. Především v severních Čechách vystavěli do konce dvacátých let minulého století množství školních budov a mostů. Kromě pozemních staveb portfolio firmy, jež roku 1930 zřídila svoji pobočku v Mladé Boleslavi, zahrnovalo i vodní stavby, mosty či silnice, také železobetonové či dřevěné konstrukce. Stavitel Hladeček (nar. 1876), jehož někdejší domovskou obcí byly Dobšice, a zednický mistr Kroft původem z Třemošné (1882–1944) původně spolupracovali s o něco starším stavitelem Antonínem Suchanem (nar. 1869). Společně vystavěli například městské nájemní domy v ulici Edvarda Beneše. Posléze se k nim připojil stavební inženýr František Jenč (1890–1973), rodák z Obodře na Mladoboleslavsku.

Všichni čtyři jsou podepsáni pod stavbou vily pro ředitele městské plynárny Adolfa Panznera, navržené dosud neznámým autorem. Jenč s Hladečkem a Kroftem svoji kancelář založili ještě v roce 1922. Od počátku s úspěchem získávali soukromé i veřejné zakázky. V letech 1926–1927 realizovali železniční zastávku Plzeň-nemocnice, v dalších letech pak podle projektů architektů z městského stavebního úřadu vystavěli budovu městských technických úřadů, školu Luďka Pika či trojdům zaměstnanců Elektrických podniků města Plzně. Nejspíše na základě vlastního návrhu v závěru dvacátých let vystavěli moderně koncipovaný „palác“ pražské První české vzájemné pojišťovny na Klatovské třídě 26.

Nemalý význam pro rozvoj obytné výstavby zejména na dnešním Jižním Předměstí měla v meziválečné éře intenzivní stavebně podnikatelská činnost firmy. Ještě na počátku dvacátých let vystavěl několik patrových obytných domů s převýšenou nárožní částí u křížení ulic Mánesova a v Bezovce samostatně František Hladeček. V návrhu trojice řadových domků v Thámově 30–34 z let 1928–1929 se stavitelé ještě hlásili k podnětům národního slohu a jeho typickým obloučkovým a dalším plastickým geometrickým formám.

Modernější formy měl soubor nájemních domů z let 1930–1931, formující téměř jeden celý blok Mánesovy ulice (rozdíl může vyplývat i z odlišné osoby autora projektu; progresivnější principy nejspíše sledoval vysokoškolsky vzdělaný František Jenč). V soudobém duchu stavitelé v téže době pojednali i dvojici zrcadlově obrácených nájemních domů u styku Čechovy a Vrchlického ulice. František Jenč v činnosti pokračovali i po válce, kdy provedl obnovu náletem poškozeného městského pavlačového domu v Jateční ulici.