Karel Roštík

Datum narození: 2. září 1884 Vlašim

Datum úmrtí: 25. října 1969 Praha

Životopis architekta

Architekt Karel Roštík se narodil 2. září 1884 ve Vlašimi. V letech 1902–1906 studoval architekturu a pozemní stavitelství na C. a k. České vysoké škole technické v Praze. Tehdy na pražské technice ještě dozníval vliv profesora Josefa Schulze. Studium Roštík absolvoval až v roce 1912.

Ještě jako student spolupracoval roku 1911 s architektem Theodorem Petříkem na projektu činžovního domu U Kamenného stolu, postaveného – v intencích geometrické secese – v Praze na Novém Městě v následujícím roce. V roce 1912 Roštík s Petříkem pracovali na návrhu a realizaci vily č. p. 256/IV v ulici Na Baště sv. Jiří v Praze na Hradčanech. Roku 1913 se společným návrhem dokonce zvítězili v soutěži na řešení budovy spořitelny v Pardubicích. Zanedlouho poté se však Roštík osamostatnil a v roce 1916 se již jako samostatný projektant zúčastnil soutěže na projekt sirotčince Královských Vinohrad a Žižkova v Dolní Krči. Zatímco v této své rané tvorbě rozvíjel principy geometrické secese a moderny, po roce 1918 ve svém díle uplatňoval formy národního slohu a moderního klasicismu.

V období po vzniku Československa se také začal soustavněji věnovat projektům sociální a nemocniční povahy. V roce 1919 například spolupracoval s Bohumírem Kozákem na projektu sociální bytové výstavby pro Prahu. Z Roštíkovy práce tohoto typu se vymyká návrh přestavby plzeňského poštovního a telegrafního úřadu (C1–260) z roku 1924. Architekt v něm propojil moderní formy s prvky z rejstříku národního stylu. Je to patrné především v provedení lizén, ostění oken a oblých štítů či výzdoby okenních parapetů.

V roce 1925 vypracoval v rámci užší architektonické soutěže, v níž zvítězil návrh jeho kolegy Bohumíra Kozáka, projekt areálu Ústředního zaopatřovacího ústavu hl. města Prahy. Roštík zde ještě rozvíjel tvarosloví moderního klasicismu, doprovázené postupným rozpracováváním konstruktivistických schémat, vyplývajících z aplikace železobetonu. Ve druhé polovině dvacátých let pak svou tvorbu pod vlivem konstruktivismu, purismu a funkcionalismu dále oprošťoval od tradičních motivů a zdobných prvků. Civilistní výraz, jehož se přitom držel, dával jeho projektům a realizacím strohý a do jisté míry schematický výraz, jenž bývá interpretován také jako projev přísně chápaného vědeckého funkcionalismu a z něho vyplývajícího racionalismu.

Roku 1926 Roštík vyhrál soutěž na projekt Státní nemocnice v Zábřehu nad Odrou (dnes městská čtvrť Ostrava-Zábřeh). Část rozsáhlého záměru se podařilo realizovat v následujících letech – například interní pavilon nebo gynekologicko-porodnický pavilon, dokončený roku 1934. V roce 1927 pak Karel Roštík zpracoval návrh tuberkulózního pavilonu pro pražskou nemocnici Na Bulovce, který vyniká výrazně konstruktivistickým pojetím s nezdobnými fasádami a do prostoru vysunutými lehárnami s akcentovanou železobetonovou konstrukcí.

Téhož roku se Karel Roštík zúčastnil mezinárodní architektonické soutěže na palác Společnosti národů v Ženevě s návrhem, v němž novoklasicistní výraz hlavní reprezentační části spojil se střídmým, civilním pojetím administrativních křídel. Roštíkovo řešení však nebylo vybráno do dalšího kola. Naopak úspěšný byl architekt v dalších soutěžích: získal první místo v soutěži na projekt budovy infekční nemocnice v Košicích (1929), třetí cenu v soutěži na návrh objektu epidemické nemocnice v Bratislavě (společně s Oldřichem Hanušem, 1931), druhé místo v soutěži na řešení budovy Okresního sociálně zdravotního ústavu v Moravské Ostravě (první cena nebyla neudělena, realizační projekt vypracoval spolu s Jaroslavem Stockarem-Bernkopfem v letech 1932–1933). Obdržel rovněž odměnu v soutěži na návrh plicního sanatoria ve Starém Smokovci (1932) a vytvořil i konkurenční nerealizovaný projekt polikliniky na Karlově náměstí v Praze – Novém Městě (1935).

K Roštíkovým realizacím patří také chirurgický pavilon nemocnice v Jihlavě, areál nemocnice v Ostravě-Zábřehu, nemocnice v Prostějově, Sevluši a Berehově na Podkarpatské Rusi, budova filiálky Národní banky československé v Ostravě (spolu s Jaroslavem Rösslerem, 1929–1932) nebo objekt policejního ředitelství v Praze (1936).

V poválečném období už Karel Roštík jako architekt činný nebyl. Zemřel 25. října 1969 v Praze.


MS

Výběr z dalšího díla

1929–1932
Budova filiálky Národní banky československé (realizační projekt spolu s Jaroslavem Rösslerem), Herodova 2, Moravská Ostrava

1931–1933
Budova Okresního sociálně zdravotního ústavu (realizační projekt spolu s Jaroslavem Stockarem-Bernkopfem), Ul. Odboje 1, Moravská Ostrava

1936
Sídlo policejního ředitelství, Bartolomějská 10–12, Praha – Staré Město

C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9C10