Ludwig Tremmel

Datum narození: 24. 4. 1875 Vídeň

Datum úmrtí: 1. 12. 1946 Vídeň

Životopis architekta

Ludwig Tremmel se narodil 24. května 1875 ve Vídni tesaři Franzi Josefu Tremmelovi a jeho ženě Marii. Roku 1894 dokončil studium na Státní obchodní škole ve Vídni a poté, v letech 1895–1898, studoval pod vedením Viktora Luntze na tamější Akademii výtvarných umění. Viktor Luntz, který působil jako stavbyvedoucí při realizaci vídeňské radnice, byl mimo jiné spolupracovníkem architekta Maxe Fleischera, autora prvního nerealizovaného návrhu plzeňské Nové (či Velké) synagogy. Právě Luntzův tradicionalistický názor na architekturu, oponující reformním snahám Otto Wagnera, ovlivnil i mladého Tremmela, který v převážné části své tvorby hojně využíval citace historických architektonických stylů – patrná je jeho inspirace barokní a klasicistní architekturou. Po studiích Tremmel krátký čas pracoval jako architekt v kanceláři dolnorakouského místodržícího. Roku 1907 odešel do Plzně, kde pobýval až do konce první světové války. V této době byl hlavním architektem Škodových závodů (jak v Plzni, tak v Mladé Boleslavi) a zároveň pedagogem na Německé státní průmyslové škole Plzni. Svůj ateliér měl v činžovním domě č. o. 24 ve Skrétově ulici.

Tremmel doslova zaplnil Plzeň svými realizacemi, kromě návrhů pro Škodovku se jednalo především o činžovní domy a vily pro soukromé investory. V historickém jádru Plzně je to například bytový a obchodní dům č. o. 13 pro vrchního sládka Měšťanského pivovaru v Plzni Adolfa Bayera v ulici Bedřicha Smetany, v jehož přízemí sídlila filiálka Anglo-rakouské banky (1912–1914, C1–159). Dnes objekt využívá Knihovna města Plzně. Další realizace Ludwiga Tremmela bychom našli v Sedláčkově, Riegrově, Františkánské, Zbrojnické a Dřevěné ulici a také na náměstí Republiky. Tremmelovy plzeňské realizace se vyznačují zejména dominantními štukovými prvky fasád, použitím různě strukturovaných omítek a bohatě profilovanými a výrazně vysazenými korunními římsami. Během pobytu v Plzni se Tremmel zúčastňoval také veřejných architektonických soutěží – za zmínku stojí návrhy Městského divadla v Mostě, evangelického kostela ve Vítkově ve Slezsku a kolonád v Mariánských Lázních.

Po skončení války se Ludwig Tremmel vrátil do Vídně, kde opět učil a do vypuknutí druhé světové války také projektoval. V meziválečném období se pomalu začal stylově odklánět od historismu, jeho stavby získávají jednodušší geometrické fasády zvýrazněné použitím kontrastních barev. Po návratu do vlasti získal Rytířský kříž 1. třídy za zásluhy o Rakouskou republiku. Zemřel po dlouhé těžké nemoci 1. prosince 1946 ve Vídni.


LR

Výběr z dalšího díla

1904
Generální ředitelství tabákového závodu, Porzellangasse 51, Vídeň, Rakousko

1905–1908
Univerzitní ústav hygieny Dětské nemocnice, Kinderspitalgasse 15, Vídeň, Rakousko
 
1907
Bytové domy, Schönbrunner Schloßstraße 43 a 44, Vídeň, Rakousko

1909
Základní škola, Waidhofen, Rakousko

1910
Ortopedické sanatorium, Spaisingerstraße 109, Vídeň, Rakousko
Továrna, České Budějovice

1911
Činžovní dům, Sedláčkova 10, Plzeň

1911–1917
Jižní ohradní zeď Škodových závodů, Borská, Plzeň

1911–1912 a 1912–1913
Nájemní a obchodní obytné domy Viktorie May-Hrubé a Jaroslava V. Feyerfeila, náměstí Republiky 31 a 32, Plzeň

1912
Úprava fasády domu Heinricha Fürtha, Americká třída 6, Plzeň
Obytný činžovní dům, Sedláčkova 14, Plzeň

1912–1913
Obchodní dům Anglo-rakouské banky, Vídeň, Rakousko
Obytný dům městského vrchního tajemníka Františka Plzáka, V Bezovce 20, Plzeň

1913
Přestavba hotelů Krantz a Continental, Vídeň, Rakousko
Továrna na kanony, Raab/Györ, Maďarsko
Státní obchodní škola, Plzeň
Činžovní dům, Riegrova 18, Plzeň
Činžovní dům, Dřevěná 3, Plzeň
Pobočka Rakousko-uherské banky, České Budějovice

1914
Léčebna pro zraněné zaměstnance německého oddělení sociální péče, Plzeň
Činžovní dům, Sedláčkova 25, Plzeň

1914–1917
Různé budovy Škodových závodů, Mladá Boleslav

1915–1916
Kantýna zkušební střelnice Škodových závodů, Na Střílně 11, Plzeň-Bolevec

1916
Návrh úprav zámku pro barona Škodu, Žinkovy

1917
Vila pro ředitele Akciových železáren a oceláren, Hrádek u Rokycan

1923
Sídliště pro zaměstnance taurské železnice, Mallnitz, Rakousko

1924–1926
Městský obytný dům, Am Kaisermühlendamm 55–61, Vídeň, Rakousko
 
1929–1930
Obytná budova pro zaměstnance tabákového závodu, Krems, Rakousko

1930
Portál lékárny, Favoritenstraße 11, Vídeň, Rakousko

1930–1931
Obytný komplex a kancelářská budova vedení penzijního ústavu, Gassergasse 2, Vídeň, Rakousko

1931
Městský činžovní dům, Nordbergstraße 14–16, Vídeň, Rakousko

1933–1936
Rekonstrukce a fasáda kapucínského kostela, Tegetthoffstraße 2, Vídeň, Rakousko

Literatura