František Stalmach

František Stalmach se narodil 10. září 1903 do rodiny akademického malíře Josefa Stalmacha. Roku 1924 absolvoval Státní vyšší průmyslovou školu v Brně a téhož roku nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde do roku 1927 studoval architekturu u Josefa Gočára.

Jméno Františka Stalmacha je nerozlučně spjato s mimořádně činorodou projekční kanceláří Stalmach–Svoboda, v níž – jak je z názvu patrné – spolupracoval se svým přítelem a spolužákem z pražské AVU Janem Hanušem Svobodou. Společnou kariéru zahájili v roce 1929 a soustředili se takřka výhradně na návrhy administrativních bankovních budov, jež často měly i obytnou či kulturní funkci. Přestože projektovali také v Praze, gros jejich činnosti tvořily návrhy pro menší sídla v Čechách (na Moravě působili pouze ve Stalmachově rodné Moravské Ostravě).

Stalmach se Svobodou si zakládali na ryzích funkcionalistických formách s důrazem na racionální provozní řešení a přehlednou dispozici. Výtvarné hledisko jim však nebylo lhostejné, jak prozrazují četné stavební prvky a detaily často pocházející z rejstříku emocionálního funkcionalismu: symetrické řešení průčelí, zaoblená nároží, motivy arkýřů a průběžných teras a zejména ušlechtilé kamenné obklady fasád. Přestože v průběhu čtyřicátých let začali uplatňovat robustnější formy, vždy ve svých návrzích respektovali měřítko a urbanistickou strukturu okolní zástavby.

Podobně jako jeho souputník byl i František Stalmach členem Sdružení architektů a Asociace akademických architektů a se svým kolegou publikoval v dobových odborných revuích Stavitel, Architekt SIA a Architektura.

Po převratu v únoru 1948 Stalmach emigroval do Spolkové republiky Německo a na rozdíl od Svobody, který odtud zamířil do USA, se pak roku 1951 přesunul do Kanady. Působil zejména v Torontu – nejprve v projekční kanceláři Gore and Storie Consulting Engineers, později spolupracoval s Hermannem Wojtechem. I zde se účastnil odborné spolkové činnosti a byl členem Royal Architectural Institute of Canada. Pilně se účastnil aktivit krajanských hnutí a pro českou katolickou farnost v Kanadě, která vznikla na konci čtyřicátých let po příchodu většího počtu emigrantů z komunistického Československa, pro ni navrhl dva svatostánky – kostel sv. Antonína v Chathamu a kostel sv. Václava v Torontu (torontský kostel vznikl přestavbou opuštěného skladiště).

František Stalmach se architektuře věnoval i v pokročilém věku a projektoval až do první poloviny osmdesátých let. Zemřel v kanadském Hillsburgu 22. září 1985.

AŠ

1925
Obytný dům

1930–1931
Dům služby Baťa, Masarykovo náměstí 15, Moravská Ostrava

1932
Rodinný dům, Pod Žvahovem 22, Praha-Hlubočepy

1932–1933
Nájemní dům, Kouřimská 30, Praha-Vinohrady

1932–1933 / 1938
Okresní záložna hospodářská, Kostelec nad Černými lesy
Spořitelna, Příbram

1932–1934
Nemocenská pojišťovna soukromých úředníků, Moravská Ostrava

1933–1934
Záložna, Březnice

1934–1936
Okresní hospodářská záložna, Havlíčkův Brod

1936
Okresní hospodářská záložna, Ledeč nad Sázavou

1937–1938
Státní spořitelna a Městský úřad, Soběslav

1938
Základní škola, Soběslav
Spořitelna, Kolín

1938–1939
Spořitelna, Kralovice
Hospodářská záložna, Říčany

1938–1940
Okresní záložna, Benátky nad Jizerou

1939–1942
Spořitelna, kancelářský a nájemní dům, Sokolovská 1, Praha-Karlín

1940
Okresní a hospodářská záložna, Nymburk

1942–1943
Hotel Cristal, Železný Brod

1956–1957
Kostel sv. Antonína, Chatham, Kanada

1963–1964
Kostel sv. Václava, Toronto, Kanada