Ladislav Skřivánek

Svérázný architekt, urbanista, malíř a pedagog Ladislav Skřivánek se narodil 21. června 1877 v Čáslavi. Ve Vídni vystudoval Vysokou školu technickou a na zdejší Akademii výtvarných umění byl žákem Friedricha Ohmanna. Následně navštěvoval speciální seminář pro stavbu měst na Vysoké škole technické v Berlíně-Charlottenburgu a po studiích se usadil ve Vídni. V letech 1900–1902 působil jako asistent na České státní průmyslové škole v Plzni a teprve kolem roku 1908 se na trvalo usadil v Praze, kde byl v roce 1912 jmenován profesorem deskriptivní geometrie Uměleckoprůmyslové školy. Setrval zde do roku 1938 (přednášel i nauky o barvách, ornamentu a konstrukci), mezi studenty však nebyl pro svou nesmlouvavou povahu a neschopnost akceptovat nové směry příliš oblíbený.

Skřivánkovy první návrhy, kterými pilně obesílal soutěže (během své tvůrčí dráhy obdržel celkem 54 cen, odměn a uznání), osobitě rozvíjejí principy a motivy novorenesance, secesního klasicismu nebo biedermeieru. Příkladem Skřivánkovy novorenesanční tvorby je rodinný dům lékaře v Hlinsku a činžovní dům ve Veleslavínově ulici v Plzni (zde architekt uplatnil též prvky severoněmecké gotiky). Vliv kotěrovské secese je patrný v průčelí domu generála Hoppeho ve Vysokém Mýtě, s výraznou sochařskou výzdobou na atice. V letech 1906–1914 ve Skřivánkově díle převažuje secesní neoklasicismus – svědčí o tom činžovní domy v Praze-Dejvicích, nájemní dům v Praze na Hradčanech a budova První státní československé průmyslové školy na Chodském náměstí v Plzni (C3–1585). O autorově tehdejším ovlivnění biedermeierem pak vypovídají například škola v Uherském Hradišti a reálka v Sušici.

V dalších letech je však Skřivánek znovu silně ovlivněn českou renesancí. Jeho specifickou interpretaci tohoto slohu lze vnímat jako snahu o vytvoření „ryze národního slohu“ (tedy paralelu ke stylu rozvíjenému Pavlem Janákem a Josefem Gočárem). Pro tyto Skřivánkovy stavby zpravidla z první poloviny dvacátých let minulého století jsou charakteristické bosované sokly, fasády pokryté sgrafitovou výzdobou, často s vlasteneckými obrazy a nápisy, mohutné korunní římsy, převýšená atika a výrazný osový hlavní vstup – dokladem jsou Všeobecný penzijní ústav v Praze, školy v Krušovicích, Piešťanech, Klatovech a Duchcově, Národní banka v Banské Bystrici či budova státních úřadů v Domažlicích. Tomuto osobitému stylu zůstal architekt věrný i v druhé polovině dvacátých let a také v letech třicátých, a vzdálil se tak progresivním trendům v meziválečné architektuře.

Kromě projektů veřejných a soukromých budov se Skřivánek věnoval rovněž zastavovacím a regulačním plánům měst a předměstí – Velké Olomouce, Nové Paky, Domažlic, Sušice, Prahy i Plzně. Navrhoval také pomníky a náhrobky, interiéry a umělecko-průmyslové předměty. Jako schopný kreslíř vytvořil řadu předloh nových sgrafitových maleb a chiaroscur pro objekty ve Vysokém Mýtě, Litomyšli a Brandýse nad Orlicí. Pořádal přednášky, byl poradcem a znalcem ve svém oboru. Své názory publikoval v odborných časopisech a u příležitosti práce na generálním zastavovacím plánu Velké Olomouce vydal v roce 1922 knihu O důležitosti zastavovacího plánu pro výstavbu měst.

Ladislav Skřivánek zemřel v prosinci 1957 v Praze.

AP

1903–1905
Rodinný dům lékaře, Hlinsko

1904
Činžovní dům U Matky Boží, Veleslavínova 10, Plzeň

1904–1906
Budova Obchodní a živnostenské komory v Plzni, sady Pětatřicátníků 14, Plzeň

1905
Dům generála Hoppeho, Komenského 199, Vysoké Mýto

1907
Radnice a obecná a měšťanská škola, Trčkovo náměstí 11, Opočno

1908
Návrh spolkové budovy c. k. privilegovaného sboru ostrostřelců, Plzeň (nerealizováno)

1908–1911
Budova c. k. České vyšší reálné školy, Sušice

1909–1910
Kaple sv. Prokopa, Pec pod Čerchovem

1909–1911
Činžovní dům, Eliášova 5, Praha-Dejvice (s Josefem Paroulkem)

1911–1912
Nájemní dům, U Písecké brány 24, Praha

1912–1913
Obecná a měšťanská škola, Uherské Hradiště

1913
Vyšší státní reálka, Nová Paka

1914
Nájemní dům, Žatecká 2 a Platnéřská 17, Praha (s Jože Plečnikem)

1914
Projekt obnovy zámku, Lukavec

1912–1915
Husova škola, Krušovice

1920–1922
Všeobecný penzijní ústav, Podskalská, Praha
 
1921–1926
Měšťanská škola, Piešťany

1923–1924
Vila Dr. Šrota, třída Spojenců 20, Olomouc

1923–1928
Budova státních úřadů, Paroubkova 228, Domažlice

1924–1926
Základní škola T. G. Masaryka, Sušice

1924–1925
Matulova vila, Hlinsko

1925
Masarykova základní škola, Klatovy

1927
České reálné gymnázium, Duchcov (první projekt již 1921)

1930–1932
Budova Národní banky československé, Banská Bystrica