Josef Karel Říha

Rokycanský rodák Josef Karel Říha po absolvování Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství Českého vysokého učení technického v Praze praktikoval v letech 1917–1918 u Jana Kotěry. Krátce působil jako úředník Státní památkové péče, od roku 1923 pak samostatně projektoval. Jeho první návrhy se nesly ještě v duchu estetiky národního stylu; později však Říha fasády zbavoval dekoru a dospěl k purismu a následně funkcionalismu. Ve dvacátých a třicátých letech se věnoval především problematice kvalitního levného bydlení a navrhl řadu domů s malými byty – například domy pro policejní a poštovní zaměstnance v Plzni a vojenské gážisty (C3–1731) či nájemní domy s malými byty dělnického domu Včela v Praze atd. – a vedle toho i typové rodinné domy v Podkarpatské Rusi. Vyprojektoval také vlastní dům funkcionalistických tvarů.

Josef Karel Říha byl rovněž autorem polyfunkčních objektů – domu Báňské a hutní společnosti s divadlem Vlasty Buriana v Praze (1929) či obchodního domu Ferra. Účastnil se řady soutěží; jeho plány byly často oceněny, nikdy však nebyly realizovány – ať už jde o zastavovací plány řady menších měst (Strakonic, Nového Bítova), regulační plán Mukačeva (společně s Aloisem Mikuškovicem), či zastavovací plán Ruzyně. V roce 1938 navrhl československý pavilon pro výstavu v New Yorku a v tomto období jako architekt připravil mnoho výstavních expozic.

Architekt Říha byl i popularizátorem architektury – přispíval do Lidových novin, Socialistických listů, architektonických časopisů (Stavba, Stavitel a Architekt SIA) či výtvarného sborníku Život. Věnoval se rozvoji venkova a územnímu a krajinnému plánovaní, a to nejen v rámci svého externího angažmá na Ústavu pro stavbu měst při Masarykově akademii práce. Postupně se regionální plánování stalo hlavním předmětem jeho zájmu; své poznatky shrnul roku 1948 v knize Země krásná: kniha o přírodě, civilisaci a plánování.

Říhova poválečná tvorba není příliš známá; za zmínku stojí úpravy domu U Hybernů a návrh motolského krematoria z let 1951–1954, jehož estetika spojuje tvarosloví předválečného funkcionalismu a soudobý vliv regionalismu. Říha je také autorem plánu parkové úpravy, s nímž krematorium tvoří jeden krajinný celek.

Josef Karel Říha zemřel 10. února 1970 v Praze.

LV