Jaroslav Rössler

Architekt a urbanista Jaroslav Rössler se narodil 14. ledna 1886 v Kladně v rodině ředitele zdejší Státní všeobecné řemeslnické školy. V letech 1906–1910 studoval u Jana Kotěry na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a posléze u Friedricha Ohmanna na vídeňské Akademii výtvarných umění. Zde také v roce 1910 získal z rukou architekta Hermanna Helmera čestnou plaketu Hansenovy ceny a o rok později také Olbrichovu cenu. Absolvoval zahraniční studijní cesty do Německa, Itálie, Nizozemska, Belgie a Švédska. V roce 1918 vstoupil do československých legií v ruském Omsku. Byl členem pražské Jednoty výtvarných umělců, pro niž v roce 1934 navrhl výstavní pavilon (známý dnes jako Nová síň) ve Voršilské ulici na Novém Městě pražském. Svými články přispíval do odborných periodik (například v roce 1912 statí Budovy obecného školství do časopisu Styl) a v roce 1929 vydal monografii svých prací Neue Architektur, v jejímž úvodu vyjádřil své přesvědčení, že: „forma je stejně nezbytnou složkou každého stavebního díla, stejně jako jeho účelovost a konstrukce“.

Rösslerovy první projekty z prvního desetiletí 20. století jsou spjaté s jeho rodištěm a lze v nich pozorovat vliv kotěrovské moderny, ať už jde o fasády kladenského Městského divadla, dům a knihtiskárnu Jaroslava Šnajdra, či Státní průmyslovou školu. Poslední dvě stavby jsou charakteristické kombinací režného cihlového zdiva a omítaných ploch. Pro Kladno Jaroslav Rössler vypracoval také ideové projekty úpravy náměstí. Postupně se však přiklonil ke klasicizující poloze moderny a k novoklasicismu – důkazem jsou budovy Obchodní akademie v Brně (1920), Československého státního reálného gymnázia v Plzni (C3–1736, 1923–1926), Dělnické úrazové pojišťovny v Praze-Holešovicích (1926–1929) a budova Pražské burzy peněžní a zbožní (1936–1937). Na sklonku své projekční činnosti pak Rössler u některých staveb dospívá k puristickému až funkcionalistickému výrazu – například u rodinného domu č. p. 1813 v pražských Dejvicích, nájemního domu č. p. 480 na Puškinově náměstí v Praze-Bubenči či u budovy poštovního a telegrafního úřadu v Praze-Libni. Kromě projektování veřejných budov a obytných domů se věnoval také návrhům pomníků, památníků a pamětních desek, vztahujících se především k první světové válce. S menšími či většími úspěchy se také během svého tvůrčího působení zúčastnil mnoha architektonických soutěží.

V roce 1956 Jaroslav Rössler získal státní vyznamenání Za vynikající práci. Zemřel 27. listopadu 1964 v Praze.

AP

1910
Výzdoba fasád Městského divadla, Divadelní 1702, Kladno

1911
Dům a tiskárna Jaroslava Šnajdra, Saskova 1695, Kladno

1914
Státní průmyslová škola, Jana Palacha 1840, Kladno
 
1920
Obchodní akademie, Kotlářská 9, Brno

1924–1926
Obchodní akademie a škola ženských povolání, Smetanovo nábřeží 17, Břeclav

1925
Okresní nemocnice, Holárkovy sady 438, Louny

1926–1927
Vlastní rodinný dům, U Laboratoře 18, Praha-Střešovice

1926–1929
Dělnická úrazová pojišťovna (dnes Úřad městské části Praha 7 a Finanční úřad pro Prahu 6 a 7), nábřeží Kpt. Jaroše 7, Praha-Holešovice


1927–1928
Rodinný dům O. J. Blažíčka, Kozlovská 7, Praha-Dejvice

1929–1932
Filiálka Národní banky československé (dnes Krajské ředitelství policie), 30. dubna 24, Moravská Ostrava (s Karlem Roštíkem)

1930
Městská spořitelna, náměstí Československé armády 38, Jaroměř

1934
Pavilon Jednoty výtvarných umělců (dnes Nová síň), Voršilská 3, Praha – Nové Město

1934
Poštovní a telegrafní úřad, Praha-Libeň

1934
Rodinný dům, Na Babě 17, Praha-Dejvice

1935–1938
Přestavba bývalého kláštera obutých karmelitánů u kostela sv. Havla, Praha – Staré město (s R. Hudcem a firmou V. Nekvasila)

1936
Sborové velitelství, Banská Bystrica

1936–1937
Pražská burza peněžní a zbožní (později Národní a Federální shromáždění, dnes Národní muzeum), Vinohradská 1, Praha

1936–1937
Nájemní dům, Puškinovo náměstí 7, Praha-Bubenč (projekt z roku 1928)