Karel Krůta

Datum narození: 1885 Malenice

Datum úmrtí: 1978 Plzeň

Životopis architekta

Výraznou úlohu na zdejší stavitelské scéně mezi lety 1914 a 1948 zastával díky svému všestrannému působení rodák z Malenic Karel Krůta. V letech 1904–1905 úspěšně prošel stavitelským oddělením české státní průmyslové školy v Plzni. Praktikoval ve firmě stavitele Rudolfa Stecha, kde se setkal i s Mikolášem Alšem. Po osamostatnění se věnoval různorodým zadání z pozice stavitele, autora či spoluautora projektu a ojediněle i investora. Jako člen sociální demokracie měl Krůta blízko ke „stranickému“ Lidovému stavebnímu a bytovému družstvu, kde také působil jako náměstek ředitele. Pro družstvo a také pro město mezi lety 1930 a 1932 provedl stavbu či adaptaci několika nájemních domů.

Ve své práci pro soukromé klienty Krůta realizoval stavby jak podle vlastního návrhu, tak na základě projektů respektovaných architektů. V roce 1930 vystavěl činžovní dům Rudolfa a Kamily Kohnových (návrh Vilém Beer), o dva roky později upravil obchodní dům Veseckých (Erwin Katona) a v letech 1933–1934 vilu firmy Eisner & Levit (Leo Meisl). V návaznosti na vlastní projekty moderního charakteru postavil např. bytový dům pro zaměstnance Okresního úřadu v Plzni nebo již neexistující dům s pekárnou Jaroslava a Marie Zachatých v Nádražní ulici. V závěru dekády navrhl dvojici vlastních činžovních domů v nároží Mánesovy a Erbenovy ulice.

V roce 1937 se Krůta stal spolu členem Technické projekční kanceláře, která měla připravit výstavbu nového areálu výstaviště. Ačkoliv urbanistické řešení komplexu navrhl další člen týmu Meisl, po jeho odchodu z kanceláře byl jako autor projektu označován Krůta. V závěru 30. let vznikla další ze zásadních Krůtových realizací – vstupní a kavárenský objekt Společenského domu Peklo. V obou uvedených případech mohla kromě stavitelovy odbornosti hrát roli i jeho stranická příslušnost, stejně jako u jeho působení v umělecké radě města. Krůta patřil i ke členům Kroužku přátel starožitností pro Plzeň a okolí. V roce 1932 provedl rekonstrukci Chotěšovského domu pro Národopisné muzeum Plzeňska, které vzniklo v roce 1915 právě zásluhou Kroužku. Podílel se také na realizaci památníku národního osvobození na náměstí T. G. Masaryka.


PK