Bohumil Chvojka

Významný plzeňský architekt meziválečného období a období bezprostředně následujícího po druhé světové válce se narodil 19. září 1886 v Bezděkově u Pardubic. V letech 1905–1912 studoval na pražské Akademii výtvarných umění a rovněž u profesorů Josefa Schulze, Jana Kouly a Rudolfa Kříženeckého na České škole technické v Praze (dnes ČVUT). Během první světové války se zúčastnil bojů na balkánské frontě. V roce 1919 obeslal soutěž na návrh budovy krematoria v Pardubicích a ještě téhož roku získal místo pedagoga na České státní průmyslové škole v Plzni (dnešní SPŠ stavební Plzeň). V roce 1936 se zde stal přednostou odboru a od roku 1943 do svého odchodu v roce 1948 zastával funkci ředitele.

První významnou Chvojkovou realizací v Plzni byl v letech 1922–1925 českobratrský kostel Mistra Jana Husi na nároží Němejcovy a Borské ulice (C3–1722). Ačkoliv architekt původně navrhl budovu ještě v historizujícím novobarokním slohu, výsledná uměřená podoba je syntézou geometrické moderny a prvků kubizujícího národního stylu. Pravděpodobně v roce 1925 se stal Bohumil Chvojka členem Spolku výtvarníků plzeňských, z něhož krátce poté vzniklo Sdružení západočeských výtvarných umělců. Na podzim 1926 Sdružení uspořádalo první výstavu. V architektonické expozici byl zastoupen i Chvojka, který se vedle projekční činnosti věnoval i výtvarné tvorbě a experimentoval při tom s celou řadou technik.

V roce 1925 zvítězil v soutěži Chvojkův návrh budovy Okresní nemocenské pojišťovny na nově vznikajícím Denisově nábřeží u řeky Radbuzy (C1–1000), Architektovým spolupracovníkem na tomto projektu byl stavitel František Vachta. Stavba podle Chvojkova návrhu byla dokončena v roce 1927. Jde o jeho nejvýznamnější plzeňskou realizaci, která má již zřetelně moderní charakter (ploché střechy, výrazné horizontální členění stavby pomocí říms v kontrastu s vertikálně pojatou ústřední schodišťovou věží). Spolu s pojišťovnou navrhl Chvojka také další budovy, které měly formovat prostor nábřeží směrem k Americké třídě – Masarykův studentský dům, učňovský domov a dům s Loutkovým divadlem feriálních osad. Řešení takto rozsáhlého souboru jedním architektem bylo v Plzni zcela ojedinělé. Bohumil Chvojka se s návrhem komplexu budov zúčastnil v roce 1928 Výstavy soudobé kultury v Brně. Přestože z celého souboru byl v letech 1925–1929 realizován pouze Masarykův studentský dům (C1–1150), Chvojka se zástavbě Denisova nábřeží věnoval i nadále. V první polovině třicátých let spolu s Václavem Neckářem a v první fázi i s Jaroslavem Čadou vypracoval funkcionalistický projekt živnostenských škol pokračovacích v části Denisova nábřeží mezi Americkou třídou a železniční tratí. Měl to být největší soubor školních budov v Plzni. K jeho realizaci však nedošlo. Spolupráci s Václavem Neckářem si Chvojka zopakoval v první polovině čtyřicátých let, když společně navrhli úpravy společenského domu Peklo.

Od druhé poloviny čtyřicátých let Chvojka spolupracoval na některých návrzích se svým synem Bohumilem Chvojkou ml. – například na soutěžním návrhu pomníku americké armádě v roce 1947 nebo na projektu přestavby bloku mezi budovou Měšťanské besedy a Americkou třídou z roku 1949. Po roce 1948 Chvojka působil devět let v nově ustaveném Stavoprojektu. Zde se až do roku 1950 soustavně zabýval návrhem rozsáhlého oblastního zdravotnického střediska, které mělo navázat na jím navržený blok budov na Denisově nábřeží a zároveň dotvořit prostor při Americké třídě. Ani tento projekt však nebyl realizován.

Tvůrčí dráha Bohumila Chvojky, který za svoji práci Typologie sociálních staveb získal doktorát technických věd, se uzavírala v padesátých letech. V roce 1958 Chvojka obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci. V témže roce se také uskutečnila výstava jeho celoživotního díla. Bohumil Chvojka zemřel po vleklé nemoci 5. března 1962.

AP – PK

1932
Návrh budovy Lidové univerzity Husovy, Denisovo nábřeží, Plzeň (nerealizováno)

1933
Návrh pro Živnostenské pokračovací školy, Denisovo nábřeží, Plzeň (s Václavem Neckářem a Jaroslavem Čadou; nerealizováno)