Kořeny rodů významných plzeňských stavitelů Josefa a Václava Paškových sahají na severní Plzeňsko. Otec obou stavebních podnikatelů, Václav Pašek, pocházel z Dolní Bělé. V Plzni pracoval podle dochovaných záznamů jako zedník, zednický mistr, či dokonce stavbyvedoucí. Jejich matka Marie Pašková pocházela z malé vsi Loza nedaleko Manětína. Oba jejich synové bývají v řadě materiálů nebo na nápisech z fasád jimi realizovaných staveb často uváděni jako bratří Paškové nebo J. a V. Paškovi.
Starší z bratrů Josef Pašek se narodil 10. 8. 1861 a zemřel 26. 12. 1938. Mladší Václav přišel na svět 10. 8. 1866 a zemřel 21. 9. 1955. Poněkud kuriózní je, že se oba bratři oženili se sestrami Bartákovými z Prahy-Krče. Václav Pašek si vzal Karolínu Bartákovou, mladší ze sester. Syn Václav, který se jim narodil roku 1893, se stal architektem. Zemřel v roce 1953. Josef Pašek se oženil s Josefou Bartákovou, starší sestrou Karolíny, a měl s ní syny Františka a Jaroslava.
Bratři Josef a Václav Paškovi založili v Plzni stavitelskou firmu, která se v první polovině 20. století nesmazatelně zapsala do tváře města. Již v roce 1898 vypracovali soutěžní projekt budovy školy v Bělé pod Bezdězem. Se skicami školní budovy pro Mladou Boleslav se umístili nejvýše v soutěži vypsané roku 1899. Josef Pašek se společně s dalšími autory podílel i na plánech přestavby známého pražského pivovaru U Fleků v Křemencově ulici v Praze, provedené v letech 1900–1905. Zajímavým projektem z doby, kdy se firma již těšila určitému renomé, je vila knížete Lobkowicze vystavěná roku 1908 u Radčic (dnes součásti území města Plzně) na místě staršího hospodářského statku. Vila se dvěma válcovými věžemi a neogotickými prvky výzdoby fasády připomíná Lobkowiczův rodný zámek Konopiště.
V období po roce 1918 bylo působení společnosti bratří Paškových v Plzni podobné činnosti dnešních developerů. Dokladem toho je například domovní blok vymezený ulicemi Malickou, Lipovou a Na Roudné, jehož výstavbu Paškovi zahájili již roku 1914. Projekt však mohli dokončit až po první světové válce. Činžovní domy v uvedených ulicích vykazují podobné hmotové řešení; odlišnosti spočívají jen ve variování zdobných geometrických prvků fasád. Tyto motivy mají často kubizující charakter, který v Plzni přišel do módy až se vznikem samostatného Československa. Mladá republika se snažila řešit akutní bytovou krizi právě podporou stavebního podnikání, což zahrnovalo i řadu zákonných daňových úlev – zejména pro tzv. družstevní výstavbu. Není tedy divu, že ve dvacátých letech minulého století narazíme u velkého počtu obytných i rodinných domů v Plzni na Živnostensko-občanské stavební a bytové družstvo pro Plzeň a okolí, pro které pracovali jako stavitelé výhradně Josef a Václav Paškovi, kteří zajišťovali i projekční práce. Václav Pašek byl zároveň předsedou tohoto družstva.
Poměrně snadno rozeznatelný způsob dekorace fasád, ovlivněný kubizujícími motivy a prvky stylu art deco či národního stylu, se odrazil jednak na činžovních domech tohoto družstva, ale také na řadě rodinných domků v zahradní čtvrti Bezovka. Jedná se hlavně o stavby v území vymezeném ulicemi Mánesovou, Hruškovou a Čermákovou; domy podobného typu od firmy bratří Paškových nalezneme ovšem i na dalších místech v Bezovce. Domky byly stavěny podle tří typizovaných projektů z roku 1922. Typ 1 představoval projekt poloviny volně stojícího dvojdomu (vznikly tak celkem čtyři dvojdomy – například C4–1636 či C4–1631), typ 2 byl volně stojícím patrovým domkem. Příkladem je volně stojící dům v ulici Na Hvězdě 5 či v Mánesově 54. Typ 2a byl využit ve dvou případech jako krajní sekce čtyřdomu v Hruškově ulici (C4–1638). Typ 3, projekt poloviny střední části čtyřdomu, se uplatnil také dvakrát. Bratři Paškovi však v Bezovce realizovali i domy, které se vymykaly uvedeným typům: přízemní dům s mansardovou střechou na rohu ulic Mánesovy a Hruškovy nebo řadový jednopatrový dům v Mánesově ulici.
Společnost bratří Paškových se na počátku dvacátých let minulého století podílela na přepracování projektu souboru družstevních domů U Trojdohody na dnešní Americké třídě. Bratři Paškovi na úpravě spolupracovali s plzeňským městským stavebním úřadem. Firma Paškových dále pracovala i na čtyřpatrovém bytovém domě č. o. 16 v Jablonského ulici, zajímavém činžovním domě s pozoruhodným dekorativistickým portikem č. o. 16 v Dominikánské ulici, na obecním nájemním domě č. o. 61 na Doudlevecké třídě či dvojici činžovních domů č. o. 8 a 9 na dnešním Anglickém nábřeží, jejichž fasádu zdobí prvky stylu art deco. Existuje hypotéza, že na uvedených výtvarně zdařilých návrzích rodinných i bytových domů Josef a Václav Paškovi spolupracovali s dosud neznámým architektem.
LR