Jaroslav Fišer

Datum narození: 5. 3. 1899 Velký Zdíkov (okres Prachatice)

Datum úmrtí: 22. 12. 1938

Životopis architekta

Architekt Jaroslav Fišer se narodil 5. března 1899 ve Velkém Zdíkově v okrese Prachatice (jen o pět let později se v Liberci narodil jeho jmenovec, který jako architekt působil ponejvíce v Praze). Po dokončení Vyšší reálné školy v Písku studoval v letech 1918–1925 na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde navštěvoval ateliéry Jana Kouly, Josefa Fanty, Antonína Balšánka a především Antonína Engela, v jehož projekční kanceláři byl během studií zaměstnán (v rámci této praxe se podílel například na projektu vysokoškolského areálu v pražských Dejvicích).

V roce 1925 nastoupil do firmy Tekta, která patřila architektovi Oldřichu Tylovi, kde mimo jiné pracoval na plánech Veletržního paláce v Praze-Holešovicích a hlavního sídla pokrokové organizace Křesťanského sdružení mladých žen (YWCA) v Žitné ulici v Praze (1929). Po dvou letech Fišer z Tylovy kanceláře odešel a přijal místo projektanta na ředitelství Státních drah v Bratislavě (kde vypracoval mj. návrh budovy pro ředitelství této instituce a nového bratislavského nádraží).

V roce 1929 Jaroslav Fišer nastoupil do stavebního oddělení Škodových závodů v Plzni, kde působil až do roku 1931, kdy si otevřel vlastní projekční kancelář. Pro Škodovy závody navrhl řadu průmyslových objektů a obytných budov – např. továrnu pro nové Škodovy závody v Plzni, Nýřanech, na pražském Smíchově, ale také budovu továrny na výrobu letadel AVIA v Praze-Letňanech. Po svém příchodu do západočeské metropole se Fišer aktivně zapojil do místního společenského a uměleckého dění. Stal se členem Sdružení západočeských výtvarných umělců a aktivně se účastnil pořádaných výstav. Nadaný architekt patřil společně s Václavem Neckářem a Leem Meislem k mladší generaci plzeňských tvůrců, kteří – na rozdíl od některých svých starších konzervativnějších kolegů – plně reflektovali aktuální dění na tuzemské umělecké scéně a v jejichž tvorbě se naplno prosadilo funkcionalistické tvarosloví.

V letech 1930–1931 bylo podle Fišerova návrhu postaveno reprezentační křídlo Cizineckého domu v Plzni-Lochotíně. Na začátku třicátých let se rovněž zúčastnil veřejné soutěže na soubor budov s biografem Elektra a vypracoval také soutěžní návrh Lidové university Husovy (LUH) na Denisově nábřeží. K projektu LUH se vrátil znovu v roce 1937, kdy bylo pro objekt vybráno nové místo v Prokopově ulici a byla vypsána užší soutěž. Fišerův návrh však nebyl pro realizaci vybrán ani tentokrát.

Významné místo v životě i tvorbě Jaroslava Fišera zaujímala především práce pro plzeňský Českobratrský evangelický východní sbor (zvaný Korandův), bezpochyby i proto, že byl jeho členem. Pro sbor navrhl soubor staveb mezi Anglickým nábřežím a Prokopovou ulicí: modlitebnu se sborovým domem (C1–2142) a dva činžovní domy s malými byty (C1–2219), které v letech 1935–1936 a 1937–1938 realizovala jeho vlastní stavební firma. Stavby Korandova sboru patří bezesporu k vrcholům Fišerovy tvorby a zároveň se právem řadí k architektonicky nejhodnotnějším stavbám meziválečné Plzně.

Delší tvůrčí čas však již Jaroslavu Fišerovi dopřán nebyl – architekt zemřel náhle 22. prosince 1938.
 

AK

Výběr z dalšího díla

1930
Obchodní a obytný dům Penzijního ústavu pro úředníky Akciové společnosti v Plzni (Škodových závodů), Plzeň (nerealizováno)
Soutěžní návrh souboru bia Elektra, činžovního domu a obchodního domu ASO, Plzeň (nerealizováno)

1932
Soutěžní návrh budovy Lidové university Husovy, Prokopova ulice, Plzeň (nerealizováno)

1937
Návrh kaple, Dolní Lukavice (nerealizováno)

1938
Přístavba kanceláří ve vlastním domě, Prokopova 27, Plzeň
Pavilon České zbrojovky Strakonice pro VI. dělnickou, živnostenskou a hospodářskou výstavu v areálu městského výstaviště, Plzeň

1939
Českobratrská Husova kaple, Dolní Bělá

C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9