Hřbitov U Všech svatých

(Plzeň) Plzeň Severní Předměstí
GPS: 49.758812, 13.379064

Hřbitov s farním kostelem Všech svatých se rozprostírá na podlouhlém návrší nad řekou Mží a historickou čtvrtí Roudná na Severním Předměstí v Plzni. Jak dokládají archeologické nálezy, byla oblast při levém břehu řeky osídlena dlouho před založením Plzně. V období vrcholného středověku se zde nacházela ves Malice a patrně i aglomerace dalších menších sídel. Roli centra plzeňské kotliny koncem 13. století převzala Nová Plzeň. Na nejzápadnějším výběžku ostrožny stávala vedle dnešního hřbitova tvrz Kunčin Hrádek, chráněná z jižní strany skalním srázem. Připomínkou tvrze dnes zůstává název zdejší ulice Na Hrádku.

Se zmíněnou obcí Malice je spjato založení kostela Všech svatých. Před jeho výstavbou patrně na jeho místě existoval starší hřbitov, jak naznačují kosterní pozůstatky nalezené pod úrovní původní podlahy kostela. Nejstarší plzeňský svatostánek, v jehož presbytáři a sakristii se dochovalo románské zdivo, sloužil po založení Plzně roku 1295 jako farní kostel již nejenom přilehlým obcím, ale také nově založenému městu. V roce 1322 tuto roli převzal nově budovaný kostel sv. Bartoloměje na hlavním plzeňském náměstí. V závěru 14. století došlo k rozsáhlé přestavbě roudenského kostela. I po dílčích renesančních a barokních úpravách je jeho podoba cennou ukázkou vyspělé gotiky doby Václava IV.

Význam kostela i přilehlého hřbitova vzrostl po roce 1784, kdy byl v rámci josefínských reforem z hygienických důvodů zrušen hřbitov u kostela sv. Bartoloměje. Tehdy došlo k prvnímu rozšíření hřbitova U Všech svatých, a to od kostela směrem na západ k vrcholu pahorku. V letech 1868­–1873 se pak plocha areálu zdvojnásobila. Nová část hřbitova severním směrem od kostela získala půdorys kříže, jehož příčná osa vedla severně od vchodu do kostela a podélná osa směřovala od nového vstupu s branou na východní straně k západu, vzhůru ke zlatému litinovému kříži označujícímu hrob plzeňského arciděkana Františka Herolda v centru křížení. Pomyslná linie pokračovala dále k márnici, vystavěné u západní hřbitovní zdi roku 1883 v novoklasicistním stylu. Symetrie tohoto objektu podtrhuje racionální charakter a kompoziční řád celé nové části (charakteristický pro hřbitovní architekturu 19. a 20. století).

Součástí rozšíření areálu byla roku 1873 i stavba hrobnického domku v jižním cípu hřbitova při ulici Pod Všemi svatými. Podél zdi nové části dodnes leží několik hrobek významných plzeňských měšťanů a jejich blízkých – rodiny Klotzů, Dobnerů či Trappů. V areálu našla místo posledního odpočinku i rodina Rohrerova, manželé Kludští či Jindřich Mikolecký. Novodobý náhrobek zde připomíná i rodinu Brožíkových.

Na konci roku 1901 byl hřbitov uzavřen a jeho úlohu plně převzal Ústřední hřbitov na Rokycanské třídě. U Všech svatých se však v omezené míře – a patrně potají – pohřbívalo až do roku 1911. V období mezi světovými válkami sloužil hřbitov k hromadným pohřbům obyvatelstva české i německé národnosti.

V roce 1963 městský národní výbor rozhodl o zrušení hřbitova. Areál pak nebyl hlídán ani udržován a rychle pustl. Domek hrobníka byl převeden do soukromého vlastnictví a provozně oddělen od hřbitova. Roku 1969 byl hřbitov – tehdy již v havarijním stavu – skutečně zrušen. Měl být následně zlikvidován, k tomu však nikdy nedošlo. Rokem 1974, kdy zde s podporou městské památkové péče provedl stavebně historický průzkum Antonín Macháček, naopak započala pozvolná obnova areálu. Macháčkovi tehdy asistovala skupina dobrovolníků včetně J. Kabáta, M. Votlučky, S. Lufta či V. Antoše, jejichž zájem a aktivity bránily devastaci hřbitova. Někteří z nich o areál s rozlohou přibližně 1,4 hektaru dobrovolně pečují dodnes.

V roce 1995 byla dokončena částečná oprava kostela. Tři roky poté předala Správa hřbitovů a krematoria hřbitov do péče Správě veřejného statku města Plzně (kostel, márnice a některé hroby duchovních jsou nicméně majetkem církve). Roku 2001 pak začala postupná rekonstrukce ohradní zdi a trvá dodnes. Částečně renovována byla budova márnice a stavební práce probíhaly také na některých hrobkách. V roce 2015 byl celý areál revitalizován podle projektu Víta Doležela – při hlavních osách byly parkově upraveny cesty a instalován nový mobiliář. Na dříve zplanýrovaných částech byly zároveň nově osazeny náhrobky. Od dubna 2018 se hřbitov každou první středu v měsíci otevírá veřejnosti. Opravy náhrobků a úpravy hrobových polí zde budou pokračovat i nadále podle finančních možností města.


JČ – MK – PK

Prameny

  • Erika Dalihodová, Vývoj a prostorové uspořádání vybraných hřbitovů na území dnešní Plzně (diplomová práce), katedra archeologie Fakulty filozofické ZČU, Plzeň 2012.
  • Kostel Všech svatých (Plzeň), Wikipedie, https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Všech_svatých_(Plzeň), vyhledáno 21. 12. 2017.
  • Eva Barborková, Hřbitov U Všech svatých na Roudné se otevře veřejnosti, Správa veřejného statku města Plzně, https://www.plzen.eu/obcan/aktuality/aktuality-z-mesta/hrbitov-u-vsech-svatych-na-roudne-se-otevre-verejnosti.aspx, vyhledáno 30. 3. 2018.
  • Irena Tolarová, Hřbitov U Všech svatých na Roudné se otevírá veřejnosti, Správa veřejného statku města Plzně, http://www.svsmp.cz/mestska-zelen/zajimavosti/hrbitov-u-vsech-svatych-na-roudne-se-otevira-verejnosti.aspx, vyhledáno 21. 12. 2017.
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9C10