U Zvonu

(Plzeň) Plzeň Východní Předměstí
GPS: 49.746665N, 13.380875E

Těžiště prostoru nazývaného U Zvonu se nachází v místě parcely lichoběžníkového tvaru při východní hranici okružních sadů obepínajících historické jádro. Severní hranu plochy tvoří historická pražská cesta s částečně zasypaným Pražským mostem, který upomíná na někdejší podobu Mlýnské strouhy. Toto deltové rameno řeky Radbuzy tvořilo až do roku 1923, kdy bylo zasypáno a nahrazeno plochou parku (dnešními Křižíkovými sady), západní hranu parcely.

Již záhy po založení Plzně získává toto místo charitativní funkci. Kolem roku 1320 se měšťan Konrád z Dobřan rozhodl, vybudovat zde, těsně za hradbami města, špitál, jehož posláním byla péče o nemohoucí. Roku 1321 dochází k vysvěcení špitální kaple a 15. srpna následujícího roku je špitál odevzdán pod správu řádu německých křížovníků. V roce 1331 se poprvé objevuje  pojmenování kaple po sv. Máří Magdaléně. Podoba stavby se během staletí několikrát proměnila. K největším změnám došlo patrně po skončení husitských válek kolem roku 1500 a po třicetileté válce.

K rozšíření špitálu došlo roku 1452. V roce 1507 však budova vyhořela během série úmyslně založených požárů, které tehdy zasáhly městské jádro, a špitál tak musel být vystavěn znovu. Pravděpodobně nedlouho po roce 1546 se špitál stěhuje do města v hradbách – na roh Rajské (dnes Sedláčkovy) a Dlouhé (dnešní Veleslavínovy) ulice.

V noci z 19. na 20. září roku 1618 území U Zvonu opět zasáhl oheň. Tentokrát vypálili celé Špitálské Předměstí obyvatelé Plzně sami. Šlo tehdy o preventivní obranný akt vedený vojenským velitelem Felixem Dornheimem proti Mansfeldovým vojskům, která obléhala Plzeň. Jedinou stavbou, která začátek třicetileté války přežila, byla špitálská kaple. Ta však byla ohrožena během stavby obranných bastionů v letech 1639–1649. Východní bastion, který s kaplí kolidoval, však nakonec nebyl realizován. V dalším století došlo k rozšíření přilehlého hřbitova. Stalo se tak nejprve v polovině 18. století a následně v letech 1779–1780. Druhé rozšíření v podstatě vymezilo současnou parcelu.

Během josefínských reforem došlo roku 1783 ke zrušení kaple a dalšího roku také ke zrušení hřbitova. Následoval odprodej budov zvonaři Josefu Pernerovi, který odsvěcenou kapli přeměnil v klasicistní obytnou stavbu, pojmenovanou podle svého řemesla U Zlatého zvonu (odtud dnešní název). Patrně ve stejném období byly na pozemku bývalého hřbitova realizovány další stavby. V letech 1871–1873 nechal nadporučík František Wanka U Zvonu vystavět soubor činžovních domů. Stavbu tehdy největších pavlačových domů v Plzni provedl Eduard Jahl.

V roce 1881 si v domě č. p. 2 na severní straně území zřídil svoji dílnu významný vynálezce, technik a průmyslník František Křižík. Jeho působení v Plzni připomínala od 1936 pamětní deska s bustou. Ta je dnes k vidění na vynálezcově pomníku v Křižíkových sadech blíže k centru.

Již v závěru 19. století zvažovali představitelé města koupi budov U Zvonu. Důvodem byl zřejmě záměr vybudovat zde, na hranici právě vznikajících reprezentativních okružních sadů, kulturní instituci. Na základě doporučení stavebního úřadu byly budovy v roce 1918 skutečně odkoupeny. Z plánů na výstavbu tzv. Husova domu, jenž měl sloužit kulturním účelům, však sešlo.

Dne 20. prosince 1944 došlo během náletu k poničení domu č. p. 2 zbloudilou bombou. K plnohodnotné dostavbě bloku již nedošlo. Roku 1997 vznikla studie novostavby, která ověřovala možnost využití parcely – společně se stávajícími budovami instituce – pro potřeby Západočeské galerie v Plzni.

Podobu místa zásadně ovlivnila povodeň ze srpna 2002. Došlo k narušení statiky činžovních domů a ty byly následně strženy. Na jejich místě vznikla stávající dočasná parková úprava s platany vysázenými v pravidelném rastru, který je reminiscencí na odstřelené budovy. Již v únoru 2003 pak město vyhlásilo ideovou architektonickou soutěž na využití pozemku. Vítězný návrh spolu s porotou doporučily místo využít pro veřejnou kulturní instituci.

V září 2009 parcelu získal do pronájmu Plzeňský kraj se záměrem vystavět zde novou budovu Západočeské galerie. Z následné architektonické soutěže vyšlo vítězně studio Kuba & Pilař architekti s návrhem minimalistické budovy, jejíž plášť je perforován rastrem kruhových otvorů osazených LED svítidly. Stavba, jejíž dokončení bylo původně plánováno pro rok 2015, však byla odložena na neurčito. Oficiálními důvody jsou nedostatek finančních prostředků a ekonomicky náročné odstranění kontaminované půdy. Tato ekologická zátěž byla způsobena provozem benzinové stanice fungující na hranici Křižíkových sadů do sedmdesátých let.

 

JČ – MK

Prameny

  • mapy.plzen.eu
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9