U Práce

(Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.743909N, 13.372902E

Prostranství zvané U Práce vzniklo v místě křížení důležitých městských tříd: Klatovské, směřující jižně od historického jádra, a Americké, vedoucí na západ od hlavního vlakového nádraží. Na Americkou ve vytyčeném směru za Klatovskou třídou navazuje Tylova ulice. Protože oba rušné bulváry jsou zatíženy individuální i hromadnou dopravou, je i prostranství U Práce frekventovaným veřejným prostorem. Jeho význam je ještě zdůrazněn monumentálním pomníkem Díky, Ameriko!, připomínajícím osvobození Plzně americkou armádou na konci druhé světové války.

S prvním vyobrazením cesty ve stopě dnešní Americké třídy se setkáváme na mapě z roku 1410. Tato cesta směřující od jihu z Doudlevců se u městské brány napojovala na cestu do Klatov (pozdější Klatovskou třídu). Trasa cesty byla určena hradbou Litického Předměstí a přibližně odpovídala dnešnímu tvaru ulice včetně rozšíření v její horní části. V tomto místě se po dlouhou dobu udržovalo menší jezírko, které zaniklo v první polovině 19. století.

Po skončení druhé světové války bylo místo vybráno pro stavbu pomníku osvobození Plzně americkou armádou. V roce 1946 proběhla výtvarná soutěž, z níž vítězně vyšel sochař Oskar Kozák. Zkraje května následujícího roku proběhlo slavnostní položení základního kamene pomníku. Komunistický puč v únoru roku 1948 však stavbu pomníku zhatil. Dne 5. května téhož roku byl na tomto místě zorganizován poklidný vzpomínkový akt. Občané Plzně pokryli trávník okolo základního kamene květinami a americkými vlaječkami. Bezpečnostní složky však vzpomínkový akt přerušily a v noci na 6. května byla veškerá slavnostní výzdoba zlikvidována Lidovými milicemi. Základní kámen byl následně zakryt a obklopen budovatelskými transparenty. Odstraněn byl pravděpodobně na jaře roku 1968 po jedné z demonstrací.

Příznivé podmínky pro vybudování pomníku nastaly až po pádu minulého režimu v roce 1989. V roce 1990 byl při příležitosti návštěvy prezidenta Václava Havla a americké velvyslankyně Shirley Temple-Blackové položen nový základní kámen. O tři roky později proběhla výtvarná soutěž na novou podobu pomníku. V ní zvítězil Vladimír Preclík, který navrhl plastiku praporu se zlomenou žerdí padající k zemi. Toto pojetí symbolizovalo tragické důsledky, které pro Československo mělo rozhodnutí o zastavení postupu americké armády na demarkační linii za Plzní. Preclíkovo pojetí však bylo veřejností odmítnuto – patrně nesouznělo s étosem tehdejší doby.

Alternativní návrh vytvořila otevřená pracovní skupina. Jeden z jejích významných členů, malíř a odpůrce komunistického režimu Jiří Kovařík, pro místo navrhl obdobu vítězného oblouku. Tato varianta však narazila kvůli imperiálnímu podtextu motivu. Z diskuse vykrystalizovala nynější podoba dvou žulových pylonů se zlatými nápisy, kruhovou bronzovou mapou a fontánou. Zpracování projektu se ujal architekt Jan Soukup. Autorem bronzové mapy Evropy se zakreslenými postupy spojeneckých vojsk je sochař František Bálek. Oficiálně je však pomník považován za kolektivní dílo a nemá autora. 

 

JČ – MK

Prameny

  • mapy.plzen.eu
  • Osobní rozhovor s tehdejším náměstkem primátora města Plzně JUDr. Janem Blažkem, 23. 10. 2014
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9