Špitálský les

(Plzeň 4) Plzeň Doubravka
GPS: 49.749316, 13.424324

Na území severně od Rokycanské třídy, téměř na samém okraji Doubravky se rozprostírá jeden z několika plzeňských lesoparků – Špitálský les. Až do konce 19. století náležely pozemky, jež les v současnosti pokrývá, do vlastnictví špitálu sv. Maří Magdaleny, který v polovině 14. století založil plzeňský měšťan Konrád z Dobřan na Špitálském, později Pražském předměstí východně od městských hradeb.

Dnešní charakter i rozloha lesoparku se výrazně liší od původního lesa. Ze západní, jižní a severní strany obklopuje Špitálský les různorodá zástavba rodinných a bytových domů, školních budov, technických staveb i garáží. Na východě les protíná Hřbitovní ulice a odděluje tak menší část území podél zdi dnešního Ústředního hřbitova. Ještě v druhé polovině 19. století přitom Špitálský les zasahoval i do plochy hřbitova a pokračoval také na opačnou stranu císařské silnice, nynější Rokycanské třídy.

V roce 1895 však město zvolilo pozemky v těchto místech jako nejvhodnější pro výstavbu nového centrálního hřbitova, který měl nahradit hygienicky i kapacitně nevyhovující pohřebiště na předměstích. Ač relativně blízko městského centra, území poskytovalo dostatek prostoru, zároveň nebylo náročné parcely získat, neboť špitál od poloviny 15. století spadal pod městskou správu. Se špitálem je město vyměnilo za pozemky na vrchu Chlum. Ve Špitálském lese pak městská správa provedla rozsáhlé kácení.

Do počátku padesátých let minulého století se kolem většiny lesa rozprostírala zemědělsky obdělávaná půda, jen mezi jeho hranicí a Rokycanskou třídou stálo několik domů. Okolní plochy se začaly postupně zastavovat až v rámci poválečného rozvoje Doubravky a teprve ke konci šedesátých let vznikly v bezprostřední blízkosti lesa panelové domy doubraveckého sídliště a tři areály mateřských a základních škol. Rozlehlé pozemky při severní hranici lesa zůstaly volné až do přelomu tisíciletí, kdy podél Lískové ulice začaly vznikat rodinné a řadové domy. Přibližně v téže době byly při křížení s Mohylovou ulicí vybudovány také tři bytové domy a domov pro seniory.

V roce 2002 se obyvatelé Doubravky zapojili do akce Park na přání, v jejímž rámci společně s architekty navrhli a následně odsouhlasili úpravy lesoparku. V následujících letech se pak místní podíleli i na samotné realizaci projektu. Postupně bylo vysázeno množství stromů a keřů, osazeny nové lavičky a hrací prvky pro děti. O několik let později čtvrtý městský obvod inicioval vypracování návrhu velkého sportovního areálu. Vzniknout zde mělo hřiště s umělým povrchem, brouzdaliště, cyklostezky, dráha pro in-line bruslení, menší budova s občerstvením a parkoviště. Projekt ovšem narazil na nesouhlas některých politiků i občanů, kteří se obávali přílišného zásahu do poklidného místa, a byl nakonec zamítnut. Místo areálu bylo vybudováno pouze víceúčelové hřiště na severním okraji lesa a tzv. fit stezka s posilovacími stroji podél cest.


MR

 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9C10