Pobřežní ulice

(Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7497744N, 13.3732044E

Pobřežní ulice ve své trase poblíž pravého břehu řeky Mže kopíruje někdejší terénní zlom nad dnes již zaniklým meandrem řeky – směřuje od někdejší vily Emiliana Fischera podél kulturního domu Peklo, za nímž se kříží s vysokokapacitní silnicí Jízdecké ulice, a dále pokračuje mírným obloukem mezi hasičskou zbrojnicí, parkovacím domem a obchodním centrem Plaza, až nakonec vyústí na rozhraní Palackého náměstí a Přemyslovy ulice.

V místech dnešního kulturního domu Peklo (C2–2220) si po zboření městských hradeb na počátku 19. století vybudoval svou soukromou zahradu s klasicistním altánem purkmistr Martin Kopecký. Oblast položenou jižně od Pobřežní ulice pak během devatenáctého století postupně zaplnila předměstská průmyslová a obytná zástavba. V letech 1880–1886 byla východně od Kopeckého zahrady postavena novorenesanční Fischerova vila s dvěma věžemi, která dodnes tvoří jednu z dominant prostoru. V téže době zakoupil pozemky zahrady s altánem spolek sdružující plzeňské sociální demokraty, s plánem vybudovat zde administrativní a společenské centrum strany. Tento záměr byl postupně realizován. Nejprve v letech 1905–1906 byla postavena budova s velkou dvoranou a došlo k adaptaci Fischerovy vily, v letech 1937–1939 pak byl vybudován vstupní objekt s kavárnou s výhledem na Lochotín.

Po napřímení toku Mže ve dvacátých letech, při němž zmizel říční meandr, dochází téměř souběžně se stavbou městského výstaviště na místě původní skládky (C2–2861) také k prodloužení Pobřežní ulice do dnešní podoby. Funkcionalistická budova někdejší požární policie města Plzně a místní pobočky Československého červeného kříže (C2–55) pochází z let 1932–1933. Jedná se o přístavbu souboru budov Rostova dvora, který zde vznikl před rokem 1781 u hrany příkrého srázu nad řekou Mží a od roku 1913 je využíván jako hasičská zbrojnice.

Zcela devastující účinek měly pro celé širší území změny započaté v šedesátých letech minulého století. Nejprve roku 1967 došlo – téměř souběžně s odstřelem kasáren 35. pěšího pluku – k demolici celého domovního bloku naproti Fischerově vile a také ke zboření s ní sousedících budov. Následně zde byl vybudován a roku 1972 zprovozněn most Antonína Zápotockého (dnes most Generála Pattona), spojující centrum města s oblastí Severního Předměstí pomocí vysokokapacitní silnice. Následovalo vytvoření parkoviště před Peklem v prostoru někdejší zahrady v rohové proluce. Při řece Mži pak byla plánována součást trasy dálnice Praha–Norimberk. Namísto ní zde v osmdesátých letech vznikla vysokokapacitní silnice vedoucí pod společenským domem Peklo a dále Jízdeckou ulicí, čímž došlo k dalšímu narušení celé městské struktury a k necitlivému přerušení Pobřežní ulice.

V letech 1997–2005 byl postupně zdemolován areál Městského výstaviště a v letech 2006–2007 jej nahradilo obchodní centrum Plaza s parkovacím domem a amfiteátrem u břehu Mže. V roce 2014 byla dokončena stavba Nového divadla, jehož zásobovací část a vjezd do podzemního parkoviště směřují právě do Pobřežní ulice. Byla tak promarněna šance vytvořit kvalitní veřejný prostor mezi budovami dvou významných kulturních institucí.

 

MK

Prameny

  • mapy.plzen.eu
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9