Meditační zahrada – Památník obětem zla

(Plzeň) Plzeň Doudlevce
GPS: 49.71831, 13.388

Památník obětem zla se nachází v zahrádkářské kolonii na pravém břehu řeky Radbuzy poblíž jejího soutoku s Úhlavou, několik set metrů východně od Tyršova mostu. Jeho vznik je úzce spjat s osudem vojáka a politického vězně Luboše Hrušky (1927–2007), který původní zahradu v průběhu téměř čtyř desetiletí přetvořil v památník, jenž má trvale připomínat utrpení způsobené totalitními režimy.

Někdejší ovocný sad získal Luboš Hruška od svého otce v roce 1960 po návratu z vězení, kde strávil více než deset let z původně osmnáctiletého trestu, který mu byl vyměřen za pokus o překročení hranic. Ovlivněn tamějším setkáním s mnoha vězněnými křesťany včetně kněží a biskupů tajně přijal katolickou víru. Během let v žaláři také složil slib, že pokud přežije, přebuduje zděděný ovocný sad na okrasný park sloužící k ozdravění duše člověka a zasvěcený svatému Kříži. Záhy po návratu na svobodu pak započal s úpravami zahrady a osazováním okrasných dřevin. Uplatnil přitom teoretické znalosti z přednášek o zahradní architektuře, které absolvoval – vedle svého dělnického zaměstnání – v Průhonicích u Prahy.

Prostor založený na kompozici jehličnanů a vodních a zelených ploch Luboš Hruška v letech 1987–1991 doplnil dvanácti pískovcovými sochami se čtrnácti zastaveními křížové cesty, které bez nároku na honorář zhotovil sochař Roman Podrázský. Utrpení Ježíše Krista, jenž je přijal jako zástupnou oběť za lidstvo, mělo odkazovat na strasti těch, kdo se postavili totalitním režimům.

Po roce pak 1989 vznikl plán na dovršení celého úsilí výstavbou kaple. Úkolu vypracovat projekt se zhostili plzeňští architekti Jan Soukup a Jiří Opl. Kaple, dokončená roku 1995, byla zasvěcena svatému Maxmiliánovi Kolbemu – katolickému knězi, který v nacistickém likvidačním táboře Osvětim podstoupil dobrovolnou smrt místo otce tří dětí, a tím mu zachránil život.

V roce 1995 předal Luboš Hruška dokončený areál plzeňskému biskupství, které zahradu i nadále zpřístupňuje veřejnosti a církevním, kulturním a společenským akcím. Za jeho životní dílo se Luboši Hruškovi dostalo řady ocenění. Byl nositelem Historické pečeti města Plzně i Ceny města Plzně, roku 2006 se stal rovněž čestným občanem města. V roce 1997 mu prezident Václav Havel propůjčil Řád T. G. Masaryka a o pět let později Hruška obdržel od papeže Jana Pavla II. velkokříž rytířského Řádu svatého Silvestra. V den jeho pohřbu v červenci 2007 byl Luboši Hruškovi udělen zlatý Záslužný kříž ministra obrany ČR in memoriam.

 

JČ ­– MK

Prameny

  • Luboš Hruška, Wikipedie, https://cs.wikipedia.org/wiki/Luboš_Hruška, vyhledáno 19. 9. 2017.
  • Památník obětem zla, Křížky a vetřelci, http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/81/, vyhledáno 19. 9. 2017.
  • Kaple sv. Maxmiliána Kolbeho, Křížky a vetřelci, http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/212/, vyhledáno 19. 9. 2017.
  • Křížová cesta v meditační zahradě, Křížky a vetřelci, http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/1311/, vyhledáno 19. 9. 2017.
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9