náměstí Republiky

(Plzeň) Plzeň Vnitřní Město
GPS: 49.747227N, 13.377549E

Náměstí Republiky (historicky nazývané Velké náměstí, v době první republiky náměstí Svobody a během druhé světové války Hlavní náměstí) je nejstarším a nejvýznamnějším veřejným prostorem Plzně a těžištěm městského života přímo v jejím centru. Je dějištěm společenských, kulturních a politických aktivit. Od počátku se zde křížily důležité trasy a významným komunikačním uzlem zůstalo náměstí dodnes. Po celou dobu existence města je rovněž sídlem veřejných institucí.

Náměstí leží uprostřed středověkého městského jádra, které vzniklo jako čtyřúhelník o rozměrech 460 × 430 m členěný pravoúhlým rastrem ulic. Plocha náměstí byla vytvořena vynecháním dvou bloků v urbanistické struktuře gotické mřížky. Díky tomu byl vytvořen velkorysý prostor o rozměrech přibližně 200 × 145 m s deseti vybíhajícími ulicemi. V důsledku postupné expanze domů do prostoru v podobě loubí a jejich následnému začlenění do vlastní hmoty staveb se plocha náměstí zmenšila již během středověku na dnešní rozměr 193 × 139 m.

Prostoru náměstí dominuje monumentální gotický trojlodní chrám sv. Bartoloměje s nejvyšší tuzemskou kostelní věží, která dosahuje výšky více než 102 metrů. Kostel, jehož stavba započala pravděpodobně zároveň se založením města na sklonku 13. století, byl vystavěný v místě ležícím severně od geometrického středu náměstí. Jeho půdorysná stopa tak přibližně půlí diagonálu mezi areály františkánského a dnes již zaniklého dominikánského kláštera, jejichž vznik v rozích historického jádra se datuje rovněž do období kolem roku 1300. Společně s kostelem tak tyto objekty tvořily duchovní osu středověké Plzně.

Mezi významné stavby lemující náměstí patří honosná renesanční radnice uprostřed severní strany a biskupství umístěné přímo proti hlavnímu vchodu do kostela. Okolní zástavba je směsicí budov z různých období. Kromě středověkých měšťanských domů se na náměstí nachází také jedna empírová stavba – tzv. Principálovský dům (dnes jedna z budov Magistrátu města Plzně). Mnohé ze starších měšťanských domů byly v 19. a 20. století nahrazeny historizujícími činžovními domy. Mezi pozdější realizace patří funkcionalistický obchodní a nájemní dům Růženy Holcbechrové, zvaný U Dvou klíčů (C1–202), vystavěný v jižní frontě náměstí podle návrhu Františka Holcbechra (a také Karla Pecánka a Bohumila Chvojky) na počátku třicátých let. Chronologicky poslední realizací v zástavbě náměstí je brutalistický hotel Central (dříve Ural), realizovaný v nároží náměstí a Riegrovy ulice na základě projektu Jaroslavy Gloserové na přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

V ploše náměstí kostel vždy doplňovaly a dodnes doplňují menší stavby a objekty. Mnohé z nich zanikly v první polovině 19. století. Ještě předtím, koncem 18. století, byla odstraněna zeď hřbitova, který přiléhal ke kostelu a z hygienických důvodů byl zrušen během josefínských reforem v osmdesátých letech 18. století. V roce 1828 pak byla zbořena renesanční budova městské školy z konce 16. století, která se nacházela v místech mezi kostelem a radnicí. Dodnes se naopak dochoval barokní mariánský morový sloup vztyčený roku 1681 v severozápadním rohu náměstí. Další existující stavbou je čekárna pro cestující elektrické dráhy na jižní straně náměstí z let 1911–1915, dnes sloužící jako místo k občerstvení. Automobilová doprava, zavedená na náměstí roku 1929, zůstává jeho součástí i nadále.

Současné řešení plochy náměstí, členěné čtvercovým rastrem dlažby z italského porfyru, i jeho mobiliáře navazuje na podobu a úpravy místa z 19. století. Provedeno bylo roku 2007 podle návrhu plzeňských architektů Jana Soukupa, Jiřího Opla a Václava Ulče. V roce 2010 došlo k realizaci kašen podle návrhu architekta Ondřeje Císlera, s nímž autor v letech 2004–2005 zvítězil ve veřejné dvoukolové soutěži. Jde o tři pozlacené chrliče, symbolizující motivy z plzeňského městského znaku (Velbloud, Anděl a Chrtice), doplněné černými žulovými káděmi. Poloha fontán v rozích náměstí navazuje na umístění původních historických kašen, odstraněných ve druhé polovině 19. století.

 

MK

Prameny

  • mapy.plzen.eu
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9