Na Poříčí

(Plzeň) Plzeň Severní Předměstí
GPS: 49.7512650N, 13.3777803E

Okolí ulice Na Poříčí (místně zvané též Za navážkou) se nachází na levém břehu Mže v říční nivě oddělující centrum města od Severního Předměstí se čtvrtěmi Roudná, Lochotín, Vinice a dalšími. Celá tato lokalita zaznamenala v minulém století rozsáhlé změny spojené s budováním dopravních staveb a úpravami toku řeky. Některé části území však dodnes upomínají na někdejší podobu a živější tvar dříve neregulovaného říčního koryta.

Právě v místech dnešní ulice Na Poříčí se Mže větvila – její boční rameno, známé jako Soukenická valcha, protékalo přibližně ve stopě dnešní čtyřproudé silnice v Tyršově ulici, kde se připojovalo k Mlýnské strouze, jež se následně vlévala opět do Mže. Jak Mži, tak Soukenickou valchu dříve překračovaly dva menší mosty, po nichž řeku překonávala cesta vedoucí od Saské brány směrem na sever.

V závěru 18. a začátkem 19. století vznikala v oblasti předměstská hospodářská stavení a letohrádky zvané lusthausy. Nejvýznamnějším z nich je lusthaus bratří Tuschnerů v Lochotínské ulici, k němuž náležela mimořádně rozsáhlá a honosná zahrada s vodotrysky, sochařskou výzdobou a objektem se zrcadlovou síní. Po roce 1850 byla zahrada rozdělena nově vytyčenou Keřovou ulicí; v severozápadní části vznikl v roce 1865 lihovar s výrobou lisovaného droždí (C8–1217), podél Keřové ulice obytné domy. Letohrádek byl adaptován na hostinec U Zeleného stromu.

V letech 1848–1851 lokalitu Na Poříčí proměnila stavba Saského (dnes Rooseveltova) mostu ve výškové úrovni historického středu města. Během realizace mostu, který nahradil přemostění Soukenické valchy a kamenný most přes Mži, byla zbořena Saská brána a odstraněna část souvislé zástavby na levém břehu řeky. Po dokončení mostu o délce 290 m a šířce 10 m, pozoruhodného pro jeho zakřivený tvar, vznikla v průběhu třetí čtvrtiny 19. století většina domů v bloku mezi ulicemi Na Poříčí a Lochotínská. V téže době došlo i k zasypání Soukenické valchy. V roce 1883 byla asi půldruhé stovky metrů západně od Saského mostu přes Mži položena ocelová příhradová konstrukce Lochotínské lávky, která spojuje historické jádro s Keřovou ulicí a parkem Na Poříčí.

Po rozsáhlých povodních v roce 1890 vypracoval profesor Karel Vosyka projekt regulace Mže mezi soutokem s Radbuzou a ústím Mlýnské strouhy. Městský stavební úřad pak rozšířil regulaci až k Saskému mostu. Roku 1911 zařadila Zemská komise pro úpravu řek tento úsek Mže spolu s dalšími částmi toků Mže a Radbuzy v blízkosti historického jádra Plzně mezi plánované regulace. Záměr se začal realizovat v roce 1912, provedení prací ale oddálilo vypuknutí první světové války. Regulace od bývalého ústí Mlýnské strouhy k soutoku s Radbuzou tak byla uskutečněna až v letech 1923–1926. V roce 1927 byly zahájeny práce na dalším úseku, a to poblíž spolkového domu Peklo.

V rámci regulačních úprav byla na levém břehu řeky mezi Lochotínskou lávkou a okrajem zastavěných částí Rychtářky a Roudné postavena hráz a nábřežní zeď. Původní meandry tak byly napřímeny a břeh Mže, dosahující dříve až do blízkosti domů v ulici Na Poříčí, byl posunut do vzdálenosti padesáti metrů od zástavby. K novému ochrannému valu byla v roce 1930 prodloužena Lochotínská lávka, do té doby překonávající výškový rozdíl na levém břehu pomocí dřevěné rampy. Zároveň vznikl na pravém břehu u vstupu na lávku malý objekt hydrologické stanice, která až do roku 1979 zaznamenávala výškovou úroveň hladiny Mže.

Z téhož období jako plány regulace Mže pochází také záměr splavnění Berounky pro větší lodě včetně části Mže nad soutokem s Radbuzou. Na toto téma vznikla po roce 1911 řada projektů, přičemž se počítalo i s vybudováním přístavu právě v oblasti Na Poříčí. Za tímto plánem stála především snaha o to, aby se průmysl Plzně nedostal do dopravní izolace po vzniku jiných vodních cest v republice i za hranicemi. Vzhledem k rostoucí ceně dopravy na železnici se tehdy cesta po vodě jevila jako finančně výhodná. Neuvažovalo se však pouze o splavnění Berounky z Prahy až do Plzně, ale také o vytvoření vodní cesty z Plzně přes Všerubský průsmyk až do Regensburgu, kde by se kanál propojil s Dunajem, potažmo průplavem Rýn–Mohan–Dunaj. Smělá vize spojení Prahy s Dunajem však nikdy nebyla uskutečněna.

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století lokalitu Na Poříčí výrazně zasáhla stavba kapacitních autostrád v centru města a významně přispěla k proměně širšího okolí ve vnitřní periferii města. Mimoúrovňové křížení čtyřproudého západovýchodního „průtahu“ Tyršovou ulicí a Karlovarské třídy, spojnice centra města s tehdy vznikajícími rozsáhlými sídlišti na Severním Předměstí vedené po novém mostě Antonína Zápotockého (dnes Generála Pattona), degradovalo charakter pravého břehu Mže, velkou část ulic Na Poříčí a Lochotínská i význam do té doby hojně využívané Lochotínské lávky. Nízké železobetonové oblouky mostu i mostovka o šířce 31,5 metru byly umístěny v takové výšce, aby pod nimi mohla vést plánovaná dálnice na trase Praha–Norimberk (uvažovaná trasa dálnice se v osmdesátých letech přesunula na území Roudné). Nový most měl také umožnit splavnění řeky většími loděmi. Říční nákladní doprava se měla stát efektivnější formou transportu velkých součástek ze Škodových závodů. Jediným pozůstatkem tohoto záměru je neúplná plavební komora na klapkovém jezu postaveném v roce 1983 na Mži necelých 500 m nad soutokem s Radbuzou.

V dubnu roku 2016 byl upraven prostor mezi řekou a domovním blokem vymezeným ulicemi Lochotínská a Na Poříčí. Součástí revitalizace území na místě někdejšího meandru Mže bylo zbudování pevných pěších stezek a umístění laviček ve frekventovaných místech; celá plocha pak byla proměněna v rekreační prostranství s dětským hřištěm, parkovacím stáním pro kola a dalším mobiliářem. Navazující část nábřeží – východní partie někdejší Tuschnerovy zahrady – je však i nadále využívaná jako parkoviště.


JČ – MK – PK

Prameny

  • Veřejná debata nad návrhem řešení lokality Na Poříčí, Správa veřejného statku města Plzně, http://www.svsmp.cz/archiv/2014/verejna-debata-nad-navrhem-reseni-lokality-na-porici.aspx, vyhledáno 26. 1. 2016.
  • Jana Pechová, Nový parčík v ulici Na Poříčí na Roudné, Správa veřejného statku města Plzně, http://www.svsmp.cz/mestska-zelen/realizovane-akce-1/novy-parcik-v-ulici-na-porici-na-roudne.aspx, vyhledáno 19. 2. 2018.
  • Berounka, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, https://ukr.plzen.eu/cz/zivotni-prostredi/revitalizace-nabrezi-plzenskych-rek/berounka/berounka.aspx, vyhledáno 25. 1. 2019.
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9C10