náměstíčko v Kyjevské

(Plzeň) Plzeň Východní Předměstí
GPS: 49.732946, 13.395747

V prvních desetiletích 20. století dochází v Plzni k přehodnocení dosavadních urbanistických zásad. Územní plánování opouští koncept založený na přísně ortogonální uliční síti a v nově plánovaných částech města jsou navrhovány nepravidelné bloky vymezené širokými ulicemi lemovanými pásy zeleně s četnými stromořadími. Přestože byl tento obrat patrný již v regulačních plánech přepracovávaných městským stavebním úřadem kolem roku 1910, plně se projevil až v generálním regulačním plánu, který na konci dvacátých let vytvořil urbanista Vladimír Zákrejs. Součástí těchto změn byl také velkorysejší přístup k veřejnému prostoru. Nové čtvrti již neměly být organizovány kolem jednoho ústředního náměstí, Zákrejs v projektu naopak navrhl řadu lokálních center doplněných o množství menších veřejných prostranství. Koncept kruhového náměstíčka v místě křížení ulic Kyjevská, Suvorovova a U Bachmače nicméně figuruje již ve zmíněných regulačních plánech o téměř dvě desetiletí starších.

Kyjevská ulice propojuje dvě významná veřejná prostranství. Směrem od města vybíhá z jižního cípu Jiráskova náměstí a přes náměstíčko pokračuje rovnoběžně s Koterovskou a Slovanskou třídou až k náměstí Milady Horákové. Ulice Suvorovova a U Bachmače spojují prostranství diagonálně vždy s jednou z rovnoběžných hlavních tříd. Kruhový charakter propůjčuje náměstíčku především kruhový objezd uprostřed. Kompozice prostranství je proto tvořena soustřednými kruhy zeleně a komunikačních ploch, jež protínají paprskovitě vybíhající ulice. Nárožní objekty vznikaly až po dokončení náměstí; s výjimkou bytového domu mezi Suvorovovou a Kyjevskou ulicí respektují dostřednou orientaci kruhového prostranství a jejich průčelí směřuje do náměstí.

Zástavba k náměstíčku dostoupila ve třicátých letech, a to od severovýchodu. Tehdy ve „výseči“ ulic Kyjevská a U Bachmače vznikly soubory dvoupodlažních řadových domů tvořících uzavřené bloky, jejichž vnitřní prostor byl rozdělen na jednotlivé zahrady. Ve stopě větší části obou ulic však zatím vedly pouze prašné cesty a Suvorovova ulice ještě neexistovala. Současná podoba náměstí se datuje do padesátých let, kdy čtvrť procházela rekonstrukcí v rámci budování nového sídlištního souboru. V několika následujících dekádách zde byly vystavěny větší obytné objekty uspořádané do polootevřených bloků, uvnitř kterých vznikly menší plochy zeleně.

  

MR

 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9