Městská plovárna

(Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.732392N, 13.379425E

Areál bývalé Městské plovárny se nachází na levém břehu řeky Radbuzy pod Doudleveckou třídou nedaleko budovy někdejšího chorobince (později Fodermayerova a také Kuffnerova pavilonu), vystavěné roku 1906. Plovárna byla otevřena roku 1910 v sousedství vojenské plovárny, která se svojí polohou níže po proudu vázala k nedalekým zeměbraneckým kasárnám a dalším vojenským objektům na dnešním Jižním Předměstí. Nebyly to jediné plovárny v Plzni první byla zbudována na Jíkalce na řece Mži. Na Radbuze se další plovárna nacházela pod kostelem sv. Mikuláše, roku 1870 ji pak nahradila plovárna v místech nynějšího Wilsonova mostu dále po proudu.  

Komplex plovárny se skládal z několika částí. Při Doudlevecké třídě je dodnes velmi dobře zachovalá zděná vstupní brána, v jejíž blízkosti měla konečnou tramvajová linka a od níž pokračovala pěší cesta dolů k řece, kde se nacházela vila s restaurací. Dům v současnosti slouží programu následné péče Centra protidrogové prevence a terapie. Přímo u řeky byly situovány převlékárny, na řece bylo umístěné dlouhé molo se třemi bazény. Na pravém břehu Radbuzy naproti plovárně pak byla zřízena opalovací loučka, a to kvůli lepšímu přístupu slunečního světla. Toto prostranství mohlo vzniknout díky dohodě, kterou město uzavřelo s podnikem Neusiedelské (předtím Piettovy) papírny, který pronajal pozemky s loučkou výměnou za možnost vybudovat vlakovou vlečku od tratě na Klatovy (resp. Železnou Rudu) do areálu. Na tento nakonec nerealizovaný záměr dodnes upomínají dva mohutné pilíře nedaleko plovárny výše po proudu. Jelikož u plovárny chyběla lávka umožňující spojení obou břehů, zajišťoval tuto službu na místě převozník.

Poválečné období přineslo obyvatelům Plzně především v Boleveckých rybnících a nově vznikajících koupalištích rozšířené možností koupání. Plovárna tak v šedesátých letech minulého století zanikla a byl zde otevřen vodácký oddíl Klubu českých turistů. Následně začal většinu pozemku na místě někdejšího zázemí využívat oddíl rychlostní kanoistiky TJ Škoda, v jehož areálu se nachází poslední relikt dřevěných staveb – část převlékáren. Celého území se v roce 2014 na základě podnětu iniciativy Maják Plzně – a v pokračující spolupráci s jejími členy ujal spolek Pěstuj prostor, který bývalou plovárnu pomocí mnoha kulturních a komunitních akcí oživuje.

 

MK

Prameny

  • mapy.plzen.eu
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9