Mlýnské nábřeží

(Plzeň) Plzeň Doudlevce
GPS: 49.724574, 13.388591

Mlýnské nábřeží při levém břehu řeky Radbuzy nedaleko soutoku s Úhlavou tvoří jednu z přirozených urbanistických os dnešní plzeňské čtvrti Doudlevce. Právě poloha se snadným přístupem k vodě a s někdejším brodem, o jejímž osídlení existuje zmínka již z roku 1227, patrně dala vzniknout někdejší obci Doudlevce. Původní venkovský charakter zdejší zástavby je dodnes dobře patrný. K výrazné demografické proměně Doudlevců došlo během průmyslové revoluce. Zatímco ještě v roce 1870 se jednalo o obec zemědělců a řemeslníků, po zbudování Škodovy cihelny v roce 1873, železniční trati na Železnou Rudu v roce 1876, městské vodárny pod vrchem Homolka roku 1889 a dalších průmyslových provozů se zde usadila řada dělníků a dalších zaměstnanců těchto podniků. Po roce 1900 tak vznikla nová zástavba na tzv. Vinohradech, poblíž soutoku řek, či na Malé Straně v prudkém svahu mezi okresní silnicí Homolka–Doudlevce a rychle se rozvíjející kolonií rodinných domů Na Slovanech .

K proměně říčního koryta a charakteru řeky přispěla v roce 1876 výstavba jezu v sousedství místního mlýna. V roce 1910 byl jez vybetonován. V roce 1924, kdy byly Doudlevce připojeny k Plzni, bylo rozhodnuto o stavbě betonového silničního mostu, zvaného Malostranský, který měl nahradit dosavadní dřevěný most u brodu, sloužící převážně pěším. Jeho realizace byla dokončena roku 1929. Nové přemostění začala záhy využívat také jedna z prvních plzeňských autobusových linek. V roce 1935 pak byla dokončena regulace Radbuzy v celé oblasti. V roce 1952 došlo ke zboření mlýna a zasypání jeho strouhy. Přibližně v jeho místech vznikla roku 2012 vodní elektrárna. Její vlastník pak čtyři roky nato nechal adaptovat blízký hospodářský dvůr na své sídlo. Kromě rekonstrukce původní chalupy a stodoly vstoupili autoři projektu ze studia ov–a do historického prostředí dvěma propojenými kontextuálními novostavbami s kancelářemi a provozním zázemím společnosti.

Pravý břeh Radbuzy naproti Mlýnskému nábřeží sloužil v letech 1921–1965 jako plovárna. Roku 1996 se objevila myšlenka opětovně využít přilehlé území pod areálem vodárny k rekreaci a navázat je na pěší cesty a cyklostezky vedoucí parkem Homolka a podél říčního toku. V roce 1999 zde byly instalovány skateboardové U rampy a došlo k prvním úpravám veřejného prostranství. Po investicích do dalších sportovišť se tak v dnešním Škoda sport parku, zabírajícím plochu pěti hektarů, nachází kromě skateparku také in-line dráha, minigolf, hřiště na nohejbal, hokejbal, plážový volejbal a streetball, dětské hřiště, lanové centrum či lezecká věž.

V roce 2005 začal majitel hydroelektrárny na jezu připravovat návrh na vybudování vodáckého kanálu na loukách mezi korytem Radbuzy a sportovním areálem, které jsou z přírodního hlediska velmi cenné. Třísetmetrová slalomová dráha, která by se stala dalším ramenem řeky, by po úpravách projektu měla mít podobu přírodního bystřinného toku. Kvůli záměru, k němuž se zatím odmítavě staví odbor životního prostředí plzeňského magistrátu, se změnilo i budoucí umístění odpočinkové zóny Malostranská jezírka, která by měla péčí Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany vzniknout mezi sportovním parkem a soutokem Radbuzy s Úhlavou. Dvojice vodních ploch by byla napájena říční vodou a plnila by i funkci retenčních nádrží. Okolí by bylo parkově upraveno a doplněno mobiliářem.


JČ – MK – PK

Prameny

  • Škoda sport park, Městský obvod Plzeň 2-Slovany, http://umo2.plzen.eu/zivotvobvodu/skodasportpark/, vyhledáno 26. 1. 2016.
  • Petr Bejm, Sportovní areál v Malostranské ponese dál jméno ŠKODA, Městský obvod Plzeň 2 –Slovany, https://umo2.plzen.eu/zivot-v-obvodu/multimedia/zpravy-z-obvodu/sportovni-areal-v-malostranske-ponese-dal-jmeno-skoda.aspx, vyhledáno 27. 12. 2017.
  • Miroslava Tolarová, Dočkají se vodáci v Plzni svého kanálu? Plzeňský deník.cz, https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/dockaji-se-vodaci-v-plzni-sveho-kanalu-20151026.html, vyhledáno 27. 12. 2017.
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9