Lobezský park

(Lobzy) Plzeň Lobzy
GPS: 49.741889, 13.407757

Při pravém břehu řeky Úslavy, v mírném svahu nad údolní nivou, se v místě bývalých pískovcových lomů rozprostírá Lobezský park. Své přízvisko získal podle někdejší obce, v jejímž katastru byl založen a která se po roce 1924 stala jednou z městských čtvrtí tzv. Velké Plzně. Pás parku dosahuje od novorenesanční budovy někdejší obecné a měšťanské školy (dnes ZUŠ Bedřicha Smetany) podél ulic Revoluční a Nad Úslavou až k souboru bytových domů na Letné v blízkosti Rokycanské třídy.

V 18. a převážně pak v 19. století se ze svahů nad touto částí toku Úslavy lámal arkázový pískovec. Po zastavení těžby zůstaly lomy nevyužité, neudržované a postupně chátraly. Na počátku minulého století pak u severní části pozdějšího parku vybudovali Adolf Eisner a Leopold Levit továrnu na drát a drátěnky s historizující správní a obytnou vilou (C15–153). V téže době vznikl ve stopě Rokycanské třídy unikátní železobetonový most přes Úslavu, nahrazený při stavbě východozápadního průtahu v osmdesátých letech minulého století novým přemostěním (tehdy zanikl také menší neucelený blok domů při křížení Rokycanské třídy a Živnostenské ulice).

Dnešní funkci území předznamenala regulace říčního toku v letech 1910–1911. Zvlněné říční koryto bylo narovnáno a přehrazením mohutného mělkého meandru, který původně dosahoval až k lobezské návsi, vznikl malý rybník existující dodnes. V první polovině třicátých let město iniciovalo rekultivaci lomů a jejich parkovou úpravu. Československo tehdy se zpožděním silně zasáhla světová hospodářská krize, a stát proto finančně podporoval veřejné zakázky tohoto typu, neboť nová pracovní místa alespoň částečně zmírňovala dopady krize na obyvatele. V rámci programu těchto tzv. nouzových prací požádala již v roce 1931 Správa sadů města Plzně ministerstvo sociální péče o příspěvek na úpravu borského parku a o rok později na vybudování parku v dělnické čtvrti Karlov.

Práce na revitalizaci oblasti při řece Úslavě započaly v roce 1933. Postupovalo se podle návrhu správce městských sadů Valentina Čočka, který si krátce předtím vystavěl rodinnou vilu v ulici Nad Úslavou na východní hranici pozdějšího parku. Čoček území koncipoval v intencích anglického parku, tedy s důrazem na přirozenou nepravidelnost celku, potlačení geometrického uspořádání a vytváření malebných průhledů a zákoutí, v podobném duchu navrhl o několik let později také úpravu lomů na Košutce.

Výraz parku utváří především zvlněný terén, který je křižován nepravidelně proplétanými pěšinami. V centrální části území vzniklo malé jezírko zásobované podzemní vodou. Nad ním se tyčí část pískovcové skály, na které je dnes umístěna pamětní deska připomínající založení parku na počest tehdejšího starosty města Plzně Luďka Pika. Vzhledem k náročnosti úprav – při modelování terénu byly přemístěny stovky tun materiálu – práce pokračovaly až do listopadu 1935, kdy byl park slavnostně předán veřejnosti. O rok později ještě správa městských sadů u parku vybudovala pro přiléhající školu zahradu a dětské hřiště.

Po roce 1948 park kvůli dlouhodobému zanedbávání údržby zeleně postupně chátral, přesto však býval častým cílem vycházek obyvatel okolních čtvrtí. V sedmdesátých letech byly části jeho plochy při východní hranici vyděleny pro výstavbu bytových domů v ulicích Revoluční, Nad Úslavou a Živnostenské. Horní část parku, dříve navazující na volná prostranství, tak přímo obklopila souvislá zástavba.

Ačkoliv v devadesátých letech park prošel částečnou obnovou, kvůli množství náletových dřevin již několik let po přelomu století svým charakterem opět odpovídal spíše přírodnímu lesoparku. Vysoký počet nepůvodních stromů a keřů navíc podporoval erozi svahů a některé starší dřeviny se nacházely ve velmi špatném stavu. V případě delšího období nedostatečné péče hrozilo parku uzavření.

Město proto na jaro roku 2018 připravilo celkovou revitalizaci území. Během ní byl obnoven původní charakter parku, osazen nový mobiliář, dětské prolézačky, trampolíny a posilovací prvky. Úpravy parku tak navázaly na první etapu revitalizace tohoto úseku údolí Úslavy, během níž byla v roce 2015 nově pojednána Lobezská louka pod parkem. Na místě několik set metrů vzdáleném od Rolnického náměstí vznikl relaxační park s vodními hracími prvky a soustavou tůní, které v létě slouží k rekreaci.


MR – PK

 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9C10