Denisovo nábřeží

(Plzeň) Plzeň Východní Předměstí
GPS: 49.744721N, 13.381721E

Denisovo nábřeží se rozprostírá na pravém břehu řeky Radbuzy v úseku mezi souborem tří  železničních mostů na jihu a mostním komplexem se silniční a tramvajovou dopravou u křižovatky U Jána na severu. Trojice mostů vznikala postupně na místě někdejšího přívozu. První most na trati Smíchov – Plzeň – Furth im Wald byl zprovozněn v roce 1862, severněji položený most na trati Plzeň–Cheb následoval v letech 1871–1872. Třetí most náležející trati Plzeň – Klatovy – Železná Ruda byl zbudován v roce 1876. Skupinu těchto mostů pak doplnilo na konci devadesátých let minulého století další dvojmostí – silniční most Milénia.

Most U Jána, poprvé zmiňovaný roku 1520 a nazývaný také Druhý pražský most, po dlouhou dobu představoval jedinou spojnici historického jádra s Pražským Předměstím. Roku 1889 byl nahrazen ocelovou příhradovinou a v roce 1942 železobetonovou konstrukcí. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století byl severně od tohoto mostu zrealizován ztrojený silniční most jako součást východozápadního průtahu Plzní. Přibližně uprostřed Denisova nábřeží se nachází Wilsonův most (původně most císaře a krále Františka Josefa I.), realizovaný v letech 1912–1913, který vytvořil novou spojnici mezi historickým jádrem města a budovou hlavního železničního nádraží, do té doby z centra dostupnou pouze mostem U Jána.

Regulace Denisova a protějšího Anglického nábřeží proběhla etapovitě v letech 1897–1923. Spolu s regulací byl roku 1911 nedaleko dnešního Wilsonova mostu uveden do provozu jez, který nahradil Královský jez před budovou muzea, zrušený při zasypání Mlýnské strouhy. Díky regulaci se zabránilo pravidelným povodním, které sužovaly historické jádro Plzně, a zároveň se otevřela možnost zástavby rozsáhlého území na pravém břehu Radbuzy.

Stavební aktivity zde započaly souběžně s dokončením regulace začátkem dvacátých let minulého století. Jako první byl v letech 1925–1929 realizován soubor Okresní nemocenské pojišťovny (C1–1000) a Masarykova studentského domu (C1–1150). Obě budovy jsou dílem architekta Bohumila Chvojky, který pro Denisovo nábřeží navrhoval další veřejné stavby, jež měly na nový soubor ve směru k Americké třídě přímo navazovat – ještě ve dvacátých letech to byl učňovský domov a dům s Loutkovým divadlem feriálních osad, ve druhé polovině čtyřicátých let pak oblastní zdravotnické středisko, které mělo zároveň vytvořit část severní fronty Americké. Ani jeden z těchto záměrů nebyl realizován, stejně jako soutěžní návrhy budovy Lidové university Husovy (1932), která měla původně vzniknout v nároží Denisova nábřeží a Americké třídy.

Souběžně se stavbou pojišťovny a studentského domu byl v letech 1926–1932 vystavěn objekt městských lázní podle projektu Bedřicha Bendelmayera, upraveného Ladislavem Fialou (C1–1217). Budovu, vážně poškozenou spojeneckými nálety v roce 1944, zrekonstruoval do nynější podoby architekt Václav Neckář. Roku 1983 pak řadu monumentálních staveb doplnila budova ředitelství Sboru národní bezpečnosti (Jaroslava Gloserová – Miloslav Sýkora), situovaná u křižovatky U Jána.

Zástavba jižně od Americké třídy byla započata rovněž ve dvacátých letech minulého století. Až do blízkosti železniční trati ji měl dovést velkorysý soubor Živnostenských pokračovacích škol. Na základě výsledků soutěže z počátku třicátých let na projektu škol spolupracovali Bohumil Chvojka, Václav Neckář a zprvu i Jaroslav Čada. Ze záměru však po několika letech sešlo. K prodloužení uliční fronty směrem k železničnímu trojmostí tak došlo až v sedmdesátých letech, kdy byla realizována administrativní budova Povodí Vltavy.

Z poloviny osmdesátých let pocházel Dům kultury ROH (Miloslav Hrubec – Pavel Němeček – Jaroslav Holler), vystavěný při křížení Denisova nábřeží a Americké třídy. Objekt byl v roce 2012 i navzdory protestům odborné i laické veřejnosti stržen kvůli zamýšlené výstavbě nového obchodního centra Corso. Proti tomuto záměru se však zvedla vlna nevole obyvatel Plzně, kteří stavbu odmítli v referendu zkraje roku 2013. V současné době je budoucnost uvolněného prostoru nejistá. 

 

MK – PK

Prameny

  • mapy.plzen.eu
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9