náměstí Českých bratří

(Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.738702N, 13.366369E

Náměstí Českých bratří je jedním z ohnisek struktury zástavby někdejšího Říšského, dnešního Jižního Předměstí. Nachází se při severojižní linii ulic Koperníkova, Němejcova a Mánesova poblíž vlakové zastávky Plzeň-Jižní Předměstí. Nepravidelný lichoběžníkový tvar tohoto veřejného prostranství je důsledkem odlišných urbanistických a architektonických přístupů a koncepcí uplatňovaných v průběhu jeho vývoje.

Poprvé se náměstí Českých bratří na plánu města objevuje v roce 1895 jako nevelké a zatím bezejmenné zelené prostranství trojúhelného tvaru. Na základě plánu zhotoveného kolem roku 1910, ve kterém byla prostá bloková zástavba přehodnocena a nahrazena systémem radiálně se sbíhajících ulic do různě komponovaných veřejných prostranství, bylo náměstí (označené tehdy jako Schwarzovo) koncipováno jako jedno z těžišť této struktury. Od jihu, resp. jihozápadu do něj měly směřovat čtyři ulice, jejichž průsečík se nacházel na začátku dnešní Němejcovy ulice. Další dvě ulice – dnešní Zámečnická a Thámova (dříve Kotlářská) – pak dostoupily k náměstí z východní strany. Původně navržený celek však nebyl realizován ve své úplnosti. V meziválečném období byla zastavěna pouze severní a část západní strany a blok mezi Mánesovou a Schwarzovou ulicí na jihu náměstí. V této zástavbě vyniká dvojice modernistických nájemních domů (C3–1999 a C3–2052), flankujících ústí Mánesovy ulice, které zkraje třicátých let zbudovala rodina stavitelů Špalkových.

Během druhé světové války náměstí, stejně jako mnoho jiných veřejných prostorů v Plzni, sloužilo k umístění protipožární nádrže vybudované kvůli spojeneckým náletům namířeným na nedalekou zbrojní výrobu v areálu Škodových závodů. V poválečném plánu byla do tehdy prázdné západní strany náměstí situována vysokokapacitní silnice severojižního průtahu a kruhový objezd. Namísto této komunikace však v druhé polovině šedesátých let uzavřely dlouho nezastavěnou jihozápadní část administrativní objekt Generálního ředitelství Škoda a desetipatrová budova hotelu, která sestává z výškové ubytovací části a přízemní horizontální hmoty s restaurací. Objekt, dokončený jako hotel Škoda v roce 1967 na základě návrhu Václava Kubeše, již asi dekádu slouží jako ubytovna.

Parková úprava náměstí pocházející z padesátých let byla revitalizována v první polovině devadesátých let podle projektu Václava Štěpána. Tehdy byly upraveny také další veřejné plochy v nejbližším okolí. Během této úpravy došlo ke zpevnění cest, výsadbě nové zeleně a výměně mobiliáře.

 

MK 

Prameny

  • mapy.plzen.eu
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9