Rodinný dům Adolfa Panznera
1922–1923

Lidická 507/5, (Žofie Podlipské 507/15) (Plzeň) Plzeň Severní Předměstí
GPS: 49.7627185, 13.3688753

Skryta mezi stromy v zahradě v jihovýchodním cípu lochotínské vilové čtvrti, v křížení ulic Žofie Podlipské a Lidická, zůstává dnes vila Zděnka, postavená v letech 1922–1923 pro tehdejšího ředitele městské plynárny Adolfa Panznera. Na základě projektu neznámého autora stavbu realizovala společnost stavitelů Jenče, Suchana, Hladečka a Krofta. Dům vynikl především osobitými kubizujícími formami. Přestože se kubistické hnutí, které v krátkém období před první světovou válkou ovlivnilo paradigma tuzemské avantgardní architektonické tvorby, uplatnilo především v Praze, jistou odezvu našlo i v regionech. Často se tak dělo s nemalým zpožděním. Panznerova vila tak vznikla přibližně deset let po vrcholném období kubismu. Její tvarosloví ukazuje na možný autorský vklad Jana Rosůlka, plzeňského rodáka a bratra herečky Marie Rosůlkové, který tehdy studoval na pražské technice a o prázdninách vypomáhal na městském stavebním úřadě v Plzni. Již v roce 1924 byl dům patrně prodán, jelikož projekt dostavby garáže, bazénu a kanalizace, datovaný tímto rokem, byl vyhotoven pro obchodníka Oskara Weseckého.

Podsklepená přízemní stavba s obytným podkrovím pod mansardovou střechou byla koncipována na obdélném půdorysu. Z něho vystupuje pouze zaoblený rizalit, asymetricky umístěný při kraji hlavního průčelí, obráceného na východ. Podkrovní podlaží je „nasazené“ na mohutné sešikmené hlavní římse, která lemuje a půdorysně rozšiřuje těleso rizalitu, jehož plochá střecha slouží jako podlaha balkonu v podkroví. Ustupující segmenty plného balkonového zábradlí doplňuje dynamicky tvarovaný „portál“ vikýře, prolamujícího mansardu. Podobnou kubizující formu má i druhý vikýř v hlavním průčelí a jediný vikýř v protější, západní straně mansardy. Tak jako v prvním případě i zde tvar okna sleduje zalomenou linku vikýře. Výrazný geometrický rám mají rovněž boční štíty nad hlavní římsou, jejichž vnitřní plochy jsou stupňovitě projmuté do objemu stavby. V obou štítech se nacházejí dvě okna zvýrazněná vertikálními reliéfními pásky s jednoduchou geometrickou dekorací (v jižním štítu jsou okenní otvory nyní vyplněny luxfery). Pozadí geometrických plastických prostorových prvků, mezi něž patří i podokenní římsy, tvoří strohé, nezdobné fasády a keramické bobrovky mansardy.

V přízemí Panznerova domu, do něhož se vstupovalo od jihu, se nacházela jídelna a kuchyně, obě orientované do ulice (jídelna navíc s rizalitem), pokoj pro služebnou a další menší užitné místnosti. V prvním patře byly umístěny dva pokoje a koupelna. V suterénu se kromě sklepních prostorů nacházela i prádelna.

Vila Zděnka, která je součástí Městské památkové zóny Plzeň-Lochotín, se do dnešního dne zachovala v takřka původním stavu (výjimku tvoří pozdější dřevěná vstupní veranda). Dům však zjevně postrádá potřebnou údržbu.
 

MR – PK

Stavebník

Adolf Panzner

Památková ochrana

Objekt je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Plzeň-Lochotín.

 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9C10