Vila Františka Metelky
1914–1915

Boženy Němcové 116/7 (Plzeň) Plzeň Severní Předměstí
GPS: 49.7643228, 13.3659410

„V předvečer“ první světové války, v dubnu roku 1914, vypracoval významný pražský architekt Bohumil Hübschmann (od r. 1945 užívající počeštěnou podobu svého příjmení Hypšman) projekt vily pro zemského advokáta v Plzni Františka Metelku. Dům, jehož realizaci místní stavitel Josef Špalek st. dokončil navzdory válečným událostem již v září 1915, vnesl do lochotínské vilové čtvrti s dosud převažující historizující zástavbou nový, modernistický ráz. Charakter budovy odrážel vliv tvorby vídeňského architekta a pedagoga Otto Wagnera, jehož školením Hübschmann prošel v letech 1900–1904.

Jednopatrový dům s valbovou střechou architekt koncipoval na jednoduchém, zhruba obdélném půdorysu, který se kratší stranou obrací směrem do ulice. Racionální geometrickou fasádu po celém obvodu obíhá bohatě profilovaná hrotitá římsa oddělující přízemí a první patro, a to je ještě členěno subtilními vertikálními lizénami, jež vytvářejí pravidelný rastr, typický pro Hübschmannovy projekty z předválečné doby. Obě podlaží jsou navíc odlišena omítkami různé hrubosti. Západní průčelí oživuje přízemní polygonální arkýř, jenž v patře přechází v mělký balkon s úzkými skleněnými bočnicemi zakončenými dekorativními hlavicemi. Zmíněné skleněné bočnice jsou děleny úzkými tabulkovými příčkami. Stejný rytmus dělení je uplatněn také v horní polovině oken, která jsou v přízemí doplněna dřevěnými okenicemi. Netradičním způsobem architekt pojal řešení odstupňované korunní římsy, jejíž součást na vrchu tvoří výrazně předsazený bílý dřevěný trám, zakrývající okapní žlaby.

Centrem dispozice domu byla obytná schodišťová hala v severozápadním nároží, klíčový komunikační a společenský „uzel“, z něhož se vstupovalo do salonu s arkýřem a do prostorné jídelny. V přízemí se nacházela také kuchyně a další provozní místnosti. První patro mělo naproti tomu ryze privátní charakter; nacházely se zde čtyři pokoje a hygienické zázemí. Do vyvýšeného suterénu se vešel ještě malý byt pro domovníka a také prádelna a sklepení. 

Vila byla situována do jihozápadního cípu rozlehlé parcely, upravené jako výstavní zahrada s altánem a pergolou, která původně sahala až k Libušině ulici. V sedmdesátých a osmdesátých letech však byla východní polovina pozemku od vily oddělena a vznikly v ní dvě novostavby. Po roce 1945 došlo k rozdělení vnitřní dispozice domu – suterénní byt byl upraven na byt nouzový pro obyvatele, jejichž domy byly během války poničeny; nadzemní podlaží byla rozdělena na dva samostatné byty.

Přestože vila Františka Metelky nebyla prohlášena nemovitou kulturní památkou, nachází se v Městské památkové zóně Plzeň-Lochotín a její majitelé (příbuzní v pořadí druhého vlastníka vily Jana Ulče, majitele realit v Plzni a cihelny v Bolevci) při postupné citlivé rekonstrukci dbají na její původní podobu.


Stavebník

František Metelka

Památková ochrana

Objekt je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Plzeň-Lochotín.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9