Budova Hasičské zbrojnice a střediska CPO
1939–1940

Mostní 157/6 (Plzeň) Plzeň Doudlevce
GPS: 49.7253253, 13.3883267

Historie hasičského hnutí v Doudlevcích se datuje do roku 1903, kdy obyvatelé obce založili místní Sbor dobrovolných hasičů a požádali úřady o povolení vystavět ve dvoře obecní pastoušky v Mostní ulici stavení s obytnou světnicí a hasičskou kůlnou pro uložení nářadí. Vzhledem k rozvoji hasičské techniky a nejspíše i zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situaci nechalo město Plzeň, k němuž byly Doudlevce roku 1924 připojeny, na konci třicátých let minulého století vystavět novou moderní budovu. Její realizací, která trvala dvanáct měsíců a byla dokončena v listopadu 1940, byl pověřen architekt a stavitel František Němec mladší.

Novostavba zbrojnice byla situována tak, aby její průčelí odpovídalo platnému regulačnímu plánu, který uliční čáru Mostní ulice posouval až na úroveň dvorů staré zástavby. Autor projektu, kterým byl pravděpodobně některý ze zaměstnanců městského stavebního úřadu, případně sám Němec, objekt navrhl jako podélný dvoutrakt na čtvercovém půdorysu. V příčném směru jej rozdělil na dva funkční celky, čitelné i v členění průčelí. Zatímco do úzké čtyřpodlažní sekce situoval schodiště a část kancelářských ploch, do třípodlažní části umístil další místnosti potřebné pro provoz zbrojnice.

Svým střídmým tvaroslovím, plochým zastřešením i absencí dekorativních prvků se budova zřetelně přihlásila k principům modernismu. Kromě osazení celkem tří čtyřdílných, dodnes zachovaných červených garážových vrat v parteru se její převážně technický účel projevil v pojetí obvodového pláště – v plochách fasád z bílých lícovek vynikly neomítnuté betonové překlady nad okny, dveřmi i vraty. Ryze soudobá byla rovněž subtilní ocelová zábradlí balkonů a pochozí střechy, která výrazně přesáhla severní i jižní obvodovou zeď. Rovné stříšky kryly vjezdy do garáží a hlavní vstup v uliční fasádě.

Účelu budovy odpovídaly i její provoz a dispozice. O plochu suterénu se dělily sklady a sklepy, přízemí sloužilo jako garáž a dílna pro údržbu hasičských vozů, nechyběla ani montážní šachta a hygienické zázemí. Za povšimnutí stojí kromě nápadně malých vrat i sotva pětimetrová hloubka automobilových stání. Ta ve své době dostačovala – pro zásahové vozy se tehdy používala šasi běžných vozidel s hasičskou nástavbou a celková délka aut nepřesahovala 4,7 metru (mezi ta největší patřila například Praga Grand). Po roce 2000 však musela být ve dvoře postavena rozměrnější garáž pro cisternové vozidlo. Parter zbrojnice byl přístupný i z nádvoří, jehož přilehlá část byla vybetonována. Do prvního patra byly soustředěny kancelář sboru, cvičebna hasičů, sklad a sociální zařízení. Ve druhém patře doplnil sklad a kancelář CPO jednopokojový byt se samostatnou kuchyní, předsíní a příslušenstvím. Do třetího patra se vstupem na střechu byla umístěna prádelna; na ploché střeše se sušily hadice.

Na začátku šedesátých let minulého století byly v rámci „akce Z“ k východnímu štítu objektu dostavěny šatny a umývárny sboru a místnost pro činnost Československého červeného kříže. Přízemní přístavba také přinesla změnu ve vytápění budovy, kdy bylo několik kamen na tuhá paliva nahrazeno ústředním vytápěním s parním kotlem a novým komínem. Snahu po scelení novostavby se zbrojnicí demonstruje dvojice atikových zídek z lícových cihel kryjících pultovou střechu a oplechovaná markýza, která navazuje na stříšky nad dvojicí garážových vrat hlavní budovy a lemuje nízký přístavek po celém obvodě.

Původní podoba objektu uměřených, ale nikoliv banálních modernistických forem se dochovala dodnes. V poslední době ji narušila pouze výměna dřevěných oken za plastová, jejichž členění nerespektuje nekdejší řešení. Působivost zbrojnici ubírá i billboard umístěný v horní partii východní fasády.
 

OM – PK

Stavebník

Obec města Plzně

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9