Činžovní trojdům Františka Doubka
1936–1937

Politických vězňů 2147/36, Dvořákova 2146, 2145 / 12, 10 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7269042N, 13.3694608E

Jednou z nejaktivnějších stavebních firem v meziválečné Plzni byla Společnost stavitelů Mandaus, Doubek, Pechman a spol. (později Mandaus, Švajcr a spol.). Všichni její spolumajitelé si v nově se rozvíjejících částech města postavili kvůli vlastnímu bydlení nebo investici rodinné či bytové domy. Na dohled od první části činžovního dvojdomu Václava a Milady Švajcrových (C6–85) realizoval v letech 1936–1937 stavbu nájemního trojdomu František Doubek. Podsklepený funkcionalistický soubor v nároží ulic Dvořákovy a Politických vězňů (tehdy Žitné) se skládá ze tří samostatných domů sdružených do bloku o půdorysu písmene L a původně ploše zastřešených.

Jednotícím motivem uličních fasád všech tří čtyřpodlažních sekcí jsou barevně odlišené obdélné arkýře v úrovni prvního a druhého patra. Arkýř v průčelí nárožního domu se vypíná dokonce tři přes patra. Geometrickou plasticitu vnějšího pláště podporují také dva rizality schodišť prolomené svislými pásy tabulkových oken. Výrazné vertikální linii jednoho z nich sekunduje sloupec menších oken koupelen bytů. Tvarovou střídmost modernistických fasád trojdomu doplnily hravé detaily kabřincových pásků u okenních špalet rizalitů a okolo arkýře v ulici Politických vězňů či tradicionalistický obklad soklu z haklíkového zdiva. V jednom z výkresů z roku 1936 se dokonce na střešní terase nárožního domu objevuje nautické okénko.

Dům č. o. 10 v Dvořákově ulici je konstrukčně a dispozičně uspořádán do dvou, resp. tří traktů. Do přízemí byl situován dvoupokojový byt, ve vyšších podlažích vždy jeden jednopokojový byt – s kuchyní, koupelnou, WC a komorou – doplnila svobodárna, vybavená toaletou. Není bez zajímavosti, že do ulice se obracejí kuchyně a koupelny bytů, zatímco pokoj i svobodárna jsou otočeny do dvora. To vzhledem k severojižní orientaci domu umožnilo obytné místnosti prosvětlit a proslunit od jihu. Hygienické zázemí obou obytných jednotek i se společným světlíkem bylo soustředěno do středu dispozice. V sousední rohové sekci č. o. 12 se provozní rozvrh ještě přidržel tradičního schématu s kuchyněmi dvoupokojových bytů orientovanými do dvora a pokoji do obou ulic. V prvním, druhém i třetím patře se takové byty nacházely dva. Jen přízemí soustředilo pouze jeden velkorysý byt se čtyřmi obytnými místnostmi, kuchyní, zázemím a pokojíkem pro služebnou. Suterén všech domů obsáhl kromě sklepů a prádelen i domovnické garsoniéry a několik garážových stání. V podkroví se nacházely úložné prostory příslušející bytům, sušárna prádla či terasa.

Dnešní podoba trojdomu bohužel stírá původní propojenost tří sekcí. Také kvůli novodobým úpravám zejména rohového domu, tj. necitlivé nástavbě se šikmou střechou, která popřela původní ploché zastřešení, odlišné barevnosti nově natřené fasády, obchodu na místě suterénního bytu (adaptovaného už v šedesátých letech minulého století na garáže), novému zasklení schodišťových oken či vizuálnímu smogu reklamních bannerů na průčelí působí tři části souboru jako samostatné nezávislé jednotky. Jedna z největších kvalit domu – hravost, lehkost a zároveň symetrie všech uličních průčelí, která na sebe vzájemně reagovala pomocí obdobných detailů – tím byla bohužel zastřena.


KE – PK

Stavebník

František Doubek

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9C10