Činžovní dům Václava a Marie Štruncových
1931

Majerova 1973/8 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7285117N, 13.3697378E

Tři sousedící domy č. o. 8, 6 a 4 v Majerově ulici spojuje jak místo a doba jejich vzniku, tak i některé osoby, které se na jejich výstavbě podílely. Václav a Marie Štruncovi, stavebníci domu č. o. 8, koupili pozemek od plzeňského stavitele Josefa Krofty, který realizoval dům č. o. 4. Stavbu domu Štruncových pak v roce 1931 vedl stavitel Antonín Štipl, jehož firma v téže době stavěla vedlejší dům č. o. 6. Realizace budovy pro manžele Štruncovy probíhala bez komplikací, a tak již po necelém půlroce od počátku prací mohl být dům dokončen. Autorem projektu byl s největší pravděpodobností plzeňský architekt a stavitel František Měsíček.

Symetricky uspořádanému průčelí třípatrového činžovního domu, který je součástí uliční fronty naproti budově německé a následně české průmyslové školy (C6–1615), dominuje centrálně umístěný mělký arkýř s rozměrnými okny osvětlujícími schodišťový prostor. Na středovou osu fasády je situovaný i vstup do domu, zdůrazněný plastickým rámem a jednoduchou geometrickou bosáží. Parter dělí od zbývající plochy pláště s barevně odlišenými lizénovými rámci tvarově prostá římsa. 

Méně obvyklý je prostorový a dispoziční rozvrh domu s celkem šesti byty. Architekt ve snaze využít plně uliční i dvorní fasády pro osvětlení a oslunění obytných místností a kuchyní situoval hygienické zázemí s koupelnami a toaletami doprostřed půdorysu. Nosnou zeď, tradičně dělící obytný dům na trakt uliční a trakt dvorní, v projektu nahradil čtveřicí zděných pilířů a příčným průvlakem, zatímco komín umístil do hloubky dispozice dvorní části (statické spolupůsobení zajišťoval i mohutný průvlak v místě komínového tělesa). V obslužném středním traktu navrhl železobetonovou stropní konstrukci, v dalších částech domu dřevěné trámové stropy.  

Zmíněné dispoziční řešení autor projektu s výhodou uplatnil v přízemí a ve druhém patře, kam situoval vždy dvě menší jednotky s kuchyní orientovanou do ulice, pokojem obráceným do dvora a vstupem a zázemím uprostřed. Naopak limity tohoto řešení jsou patrné v půdoryse velkorysého třípokojového bytu v prvním patře – protože předsíň nebylo možné umístit do středního traktu „obsazeného“ koupelnou a záchodem, výsledkem byla nevýhodná podkovovitá dispozice s průchozími pokoji. Součástí budovy byl i suterénní domovnický byt, který ještě v šedesátých letech minulého století sloužil pro ubytování lékařů a sester plzeňské fakultní nemocnice.

Přestože si dům Štruncových podstatnou část svého výrazu zachoval do dnešních dnů, původní barevné řešení průčelí již není patrné. Rovněž originální dřevěná tabulková okna byla nahrazena okny plastovými s jednoduchým členěním.


OM – PK

Stavebník

Václav a Marie Štruncovi

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9