Činžovní dům Františka Arazima
1931

Klatovská třída 1946/143 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7265111N, 13.3664733E

V samém závěru Klatovské třídy, naproti jejímu křížení s Kaplířovou ulicí, vznikl na počátku třicátých let minulého století atypický činžovní dům č. o. 143. S přispěním stavitelského kolegy Karla Tomáška, který stavbu vedl, si jej podle vlastního projektu z roku 1930 postavil František Arazim.

Neobvyklou objemovou kompozicí modernistického objektu, založeného na půdorysu ve tvaru písmene L, se stavitel pokusil vyrovnat rozdíl mezi uliční čarou této části Klatovské třídy a stavební čarou sousední nárožní budovy Masarykova ústavu pro zmrzačené děti (C6–1892). Odsazením modernistické budovy z let 1928–1929 od ulice totiž v nároží Klatovské třídy a ulice U Borského parku vzniklo menší parkově upravené „vstupní nádvoří“. Vysunutím části nájemního domu k budově ústavu tak František Arazim získal malou předzahrádku. I tak jeho dům o několik metrů předstupuje před líc fasády sousedního objektu. Navíc stavitel rozdíl vzdáleností mezi přední a kolmou zadní částí činžovního domu zmenšil zalomením půdorysné stopy předního „uličního“ křídla a odstupňování hmot ještě změkčil vsazením dvoupodlažního válcového arkýře do vzniklého nároží.

Arazim však ve svém návrhu reagoval i na odlišné výšky obou sousedních staveb. Zatímco zadní křídlo svého domu sousedící s budovou Masarykova ústavu navrhl jako čtyřpodlažní (tedy stejně vysokou), přední křídlo přiléhající k třípodlažnímu domu č. o. 141 má podlaží jen tři. K návaznosti na budovu Ústavu ostatně stavitele vedl městský stavební úřad. V podmínkách pro vydání stavebního povolení vyžadoval, aby štítová zeď činžovního domu přimykající se k sídlu Masarykova ústavu byla členěna tak, „aby prodloužena byla linie nad přízemkem a výška římsy ústavu“.

Snad po vzoru ústavní budovy završil František Arazim obě části podsklepeného domu plochou střechou. Zastřešení uličního křídla zároveň slouží jako terasa, v úrovni střechy zdůrazněná výrazně předstupující římsou a završená velmi robustní pergolou. Do nároží na římsu stavitel osadil sochu Jana Sladkého Koziny se psem a římsu i pergolu, stejně jako sokl, průběžnou římsu a pás nad přízemím odlišil tmavší barvou omítky.

V každém podlaží budovy se nacházel jeden byt s příslušenstvím – v přízemí a prvním patře jednopokojový, o podlaží výše třípokojový. Do přízemí navíc František Arazim umístil dvě kanceláře. Omezený prostor třetího patra sloužil jako půda, v suterénu měli obyvatelé domu k dispozici prádelnu a sklepy. Ve dvoře, přístupném průjezdem v zadním křídle, stavitel zřídil tři garáže.

V nedávné době prošla budova svébytných, snad poněkud neforemných, ale nikoliv banálních tvarů rekonstrukcí. V někdejším průjezdu a dvorní přístavbě dnes funguje prodejna potravin.


PK – MR

Stavebník

František Arazim

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9C10