Soubor rodinných domů Josefa a Marie Pechmanových, Františka a Boženy Doubkových, Martina a Růženy Mandausových a Václava a Milady Švajcrových
1926–1928

Kaplířova 1829, 1738, 1739, 1740, 1741 / 2, 4, 6, 8, 10 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7269544N, 13.3661556E
Kaplířova 1829/2 – 1741/10 (foto 03), Foto: Rostislav Zapletal Kaplířova 1829/2 (foto 02), Foto: Petr Jehlík Kaplířova 1829/2 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Kaplířova 1738/4 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1738/4 (výkres přízemí a zahrady), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1738/4 (výkres sklepů 1925), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1738/4 (výkres přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1738/4 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1738/4 (výkres podkroví), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1738/4 (řez A – B), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1738/4 (fasáda), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1739/6 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1739/6 (výkres přízemí a zahrady), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1739/6 (výkres sklepů), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1739/6 (výkres přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1739/6 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1739/6 (výkres podkroví), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1739/6 (řez A – B), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1739/6 (pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1739/6 (výkres podkroví), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1739/6 (výkres půdy), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1739/6 (řez A – B), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1739/6 (pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Kaplířova 1741/10 (situace) Kaplířova 1741/10 (půdorys sklepů) Kaplířova 1741/10 (půdorys přízemí a zahrada) Kaplířova 1741/10 (půdorys přízemí) Kaplířova 1741/10 (půdorys I. patra) Kaplířova 1741/10 (půdorys půdy) Kaplířova 1741/10 (řez A — B) Kaplířova 1741/10 (pohled) Kaplířova 1741/10 (soubor) Kaplířova 1741/10 (soubor)

Druhý soubor řadových domů při křižovatce Klatovské třídy s Kaplířovou ulicí vznikl téměř zároveň se sousedním čtyřdomem situovaným na druhé straně nároží. Oba celky spojují také osobnosti plzeňských stavitelů Martina Mandause, Františka Doubka a Josefa Pechmana, jejichž společnost tyto soubory realizovala mezi lety 1926 a 1927. V případě domů v Kaplířově ulici, obrácených průčelím k severovýchodnímu cípu protějšího areálu dělostřeleckých kasáren, však spolumajitelé úspěšné stavební firmy byli i zároveň i stavebníky. Čtvrtým investorem byl jejich kolega Václav Švajcr.

Výsledné provozní řešení interiéru i vnější tvary exteriéru domků jsou patrné již na prvních výkresech z roku 1924. Podobu souboru mělo u každé sekce utvářet jednoduché přízemí s excentricky umístěným vchodem a fasádou kombinující plochy omítek s rámy z režného zdiva a dvě patra s tříbokým arkýřem a pláštěm s několika zdobnými prvky v duchu secese. Stavělo se však až podle aktualizovaných plánů datovaných rokem 1925, na nichž jsou domy zbaveny veškerých ozdob ve prospěch prostých geometrických tvarů. I v druhé verzi projektu nicméně zůstaly pilířky se zábradlím korunující atiku domů (zřejmě měly jen dekorativní funkci – výlez na střechu zajišťoval dřevěný žebřík ze zvláštní komory z podstřeší).

Uspořádání místností ve čtyřech řadových sekcích je obdobné jako u vedlejšího čtyřdomu. Vstup z ulice spojuje se schodišťovou halou situovanou ve dvorním traktu úzká chodba osvětlená okénkem nadsvětlíku vchodových dveří. Hala, komunikační uzel domu, se otevírá jak do obytného pokoje v přední části, tak do kuchyně s dveřmi na dvůr. Ve dvorním traktu byla umístěna také komora a toaleta. Snad proto, že domy stavěli jejich budoucí obyvatelé, v průběhu stavby došlo k řadě dílčích úprav. Zatímco Josef Pechman ve své sekci vysunul ze zadní fasády úzký rizalit, který v přízemí rozšiřuje halu a v prvním patře umožňuje vznik kryté verandy, František Doubek ke schodišti přistavěl další trakt o hloubce odpovídající dvoru a zřídil v něm šatnu a v patře rovněž prostornou verandu. Manželé Mandausovi pak v roce 1931 připojili prosklenou verandu ke kuchyni. 

V prvním patře všech domů se nacházely shodně dvě ložnice s okny do ulice a velká koupelna nad kuchyní. Druhé patro, zpravidla s pokojem pro služebnou, sloužilo jako prostorová rezerva a později bylo vesměs adaptováno na další obytné pokoje, případně i samostatný byt. V roce 1932 majitelé tří domů zvedli objekty o mansardu s neobytnou půdou; při té příležitosti byla zvýšena i atiková zábradlí – snad kvůli možnému využití pultové střechy s minimálním sklonem coby sluneční terasy.

Již v roce 1928 se ke čtyřdomu připojil rohový bytový dům Josefa Pechmana. Jeho exponovaná poloha je zdůrazněna zvýšením jeho nárožní partie vůči sousedním čtyřdomům o jedno, resp. dvě podlaží. Výraznou hmotu objektu v nároží nicméně odlehčuje trojice balkonů. Pojetím obvodového pláště se ploše zastřešená budova zřetelně hlásí k souboru domků v Kaplířově ulici; patrné je to zejména v části uliční fasády s patrovým arkýřem, prolomené namísto vchodových dveří vraty do průjezdu. Objekt v době svého vzniku nabídl šest bytových jednotek, tři obchody v přízemí (adaptované v padesátých letech minulého století), ve dvoře ještě garáž a skladiště.

Podobně jako sousední čtyřdům se exteriér soubor řadových domků v Kaplířově ulici zachoval v nebývale autentické podobě. Méně významné novodobé stavební zásahy se dotkly pouze parteru nárožního domu č. o. 2; obnovena byla také jeho fasáda.


OM – PK

Stavebník

Josef a Marie Pechmanovi; František a Božena Doubkovi; Martin a Růžena Mandausovi; Václav a Milada Švajcrovi

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9