Činžovní dům Karla Wanky
1914

Majerova 1561/2 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7286821, 13.3691811

Výstavní činžovní dům Karla Wanky z roku 1914 se stal jednou z prvních staveb na Klatovské třídě jižně od dnešního náměstí Míru. Rušná stavební aktivita, která od poloviny 19. století proměňovala někdejší cestu na Klatovy v reprezentativní městský bulvár s často honosnými domy pro dobře situované měšťany, tehdy dostoupila teprve do širšího okolí Chodského náměstí. Realizaci podsklepené čtyřpodlažní budovy o půdorysu široce rozevřeného písmene V, situované na nároží Majerovy ulice a Klatovské třídy, pro místního velkostatkáře a majitele realit (které obnášely i řadu okolních pozemků) provedla podle vlastního projektu plzeňská firma Müller & Kapsa. Návrh fasád patrně vypracoval architekt Bohumír Hochman, absolvent pražské techniky a žák Jana Kouly či Josefa Schulze.

Obytný dům prozrazuje dobu svého vzniku v poměrně konzervativním tvarosloví uličních fasád, kombinujícím dekorativní formy historizujících slohů a progresivnější kubizující detaily. Vnější plášť celé stavby je výrazně horizontálně členěný. Patu budovy s hlavním vstupem z Majerovy ulice po obdovu lemuje nízký, kamenem obložený sokl prolomený malými sklepními okny. Lehké průběžné římsy oddělují přízemí od prvního a druhého patra a třetí patro od podkroví krytého šikmou střechou. Nejvýrazněji průčelí domu dělí mohutná římsa pod parapety oken posledního podlaží, prokrajovaná a ve spodní části plasticky zdobená. Vertikální akcent exteriéru dodávají „úseče“ zaoblených arkýřů v úrovni prvního a druhého patra a zaoblené nároží s trojicí okenních os, zdůrazněné po stranách svislými svody a završené dekorativní atikou s dvojice pilířů a váz.

Dům zdobí i řada dalších tradičních prvků – podokenní římsy, rozety, jemně profilovaná ostění, kanelování, pás strukturované omítky v přízemí či vikýře v podkroví. Naopak geometrické detaily jako dřevěné vstupní dveře se vzorem diamantových psaníček, ostře sekané ostění vchodu nebo prostorové „krystaly“ mřížoví sklepních oken nebyly v Plzni v odobí před první světovou válkou obvyklé a představují ranou ukázku kontaktu s pražskou kubistickou scénou. Geometricky tvarovaný vstupní portál nicméně svébytně doplnil figurální hluboký reliéf dětí s ovocnými mísami od teprve čtyřiadvacetiletého sochaře Otokara Waltera. Plzeňský umělec také o sedm let později vytvořil alegorické kamenné reliéfy, osazené po stranách nároží ve výšce oken druhého patra.

Wankův nájemní dům nabídl tucet komfortních bytů s nepříliš nápaditým řešením dispozic. V prvním, druhém i třetím patře se nacházely tři rozlehlé třípokojové byty, jejichž průchozí obytné místnosti, se obracely do obou ulic rozměrnými, na výšku orientovanými okny. Kuchyně byly situovány směrem do dvora; větší část příslušenství bytů, do něhož patřily pokojíky pro služebné, koupelny, toalety a spíže, byly umístěny do střední části domu a jejich okna zpravidla ústila do vnitřních světlíků. Přízemí stavby nabídlo po jednom dvoupokojovém, třípokojovém a čtyřpokojovém bytě se zázemím. V podzemním podlaží doplnil sklepní kóje nájemníků skromný byt domovníka, v podkroví měli obyvatelé domu k dispozici prádelnu.

Více než století stará budova se v současnosti nachází ve velmi dobrém stavu. Její průčelí si svoji autentickou podobu včetně bohatého rejstříku zdobných prvků zachovalo podnes.


KE – PK

Stavebník

Karel Wanka

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Michala Béma
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9C10