Svobodárny (koleje) Lékařské fakulty UK v Plzni
1953–1954

Máchova 1291, 1292 / 14, 16 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7255025N, 13.3683917E
Máchova 1291/14 (foto 01), Foto: Rostislav Zapletal Máchova 1291/14 (foto 02), Foto: Rostislav Zapletal Máchova 1292/16 (foto 03), Foto: Rostislav Zapletal Máchova 1291/14, 1292/16 (situace – zastavovací plán), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (situace – terénní úpravy), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (půdorys suterénu), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (půdorys přízemí), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (půdorys I. patra), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (půdorys II. a III. patra), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (svislý řez 1–1'), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (svislý řez 2–2'), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (svislý řez 3–3'), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (svislý řez 4–4'), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (svislý řez 5–5'), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (pohled severozápadní), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (pohled jihovýchodní), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (pohled severovýchodní), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně Máchova 1291/14, 1292/16 (pohled jihozápadní), Zdroj: Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně

Vzrůstající počet studentů Lékařské fakulty UK v Plzni, která po svém založení v roce 1945 začala využívat několik reprezentativních budov na Lochotíně (C8–517, C8–585, C8–538), si již v první polovině padesátých let vynutil vznik nového ubytovacího komplexu v klidné okrajové části města v blízkosti Borského parku, určené pro plánovanou novou univerzitní čtvrť Purkyňov. Soustava dvou čtyřpodlažních objektů č. o. 1291 a 1292, orientovaných delšími stranami na západ a východ a propojených přízemním spojovacím křídlem, měla zajistit ubytování až čtyřem stovkám posluchačů. Svobodárny (resp. koleje) byly mezi lety 1953 a 1954 realizovány plzeňskými Pozemními stavbami podle projektu Václava Neckáře. Mělo jít o první etapu výstavby rozsáhlého areálu s celkem pěti domy; k vybudování dalších tří objektů však již nedošlo.

Podobně jako u mnoha sídlišť budovaných v období první pětiletky (1949–1953) bylo pro stavbu kolejí využito typizovaných projektů Stavoprojektu – takzvané řady T, jež zahrnovala jednoduché a nezdobné domy s tradičními valbovými střechami, fasádami opatřenými zpravidla břízolitovou omítkou a proporcemi, které už postrádaly nápaditost i eleganci předchozích dvouletkových projektů a využívaly prefabrikované stavební prvky (stropy, schodiště, balkony, okna ad.).

Exteriér budov odrážel vliv soudobého stylu socialistického realismu, ale jen ve velmi střídmé míře; vnější plášť byl téměř prost historizující dekorace a jeho výzdoba se omezila jen na naznačenou bosáž soklu a profilované římsy, šambrány oken v přízemí a subtilní římsu oddělující parter od vyšších podlaží. Hladká západní, jižní a východní průčelí prolomily kromě rastru typizovaných dvoukřídlových oken také trojice lodžií ve středních osách jednotlivých fasád. Větší důraz byl v projektu kladen na úpravy bezprostředního okolí domů, které zahrnovaly výsadbu zeleně, umístění železobetonových truhlíků na květiny, ale také keramické kašny a figurativní plastiky před hlavním vstupem. 

Vzhledem k naléhavosti situace v Plzni byl zvolen typ trojtraktového domu T20/52, ovšem bez striktního dodržení dispozice a vnitřního vybavení. Tradičně tento typ soustředil byty o jednom pokoji, kuchyni a koupelně; pro účely studentských ubytoven však bylo příslušenství každé buňky (toalety, umývárny a čajová kuchyňka) přesunuto do skupin u schodiště, situovaného uprostřed křídla, které z exteriéru prozrazují vodorovné řady malých oken. Díky tomu se získal prostor pro další dvoulůžkové pokoje v rozpětí celého traktu. Střešní vikýře prozrazují, že se část lůžek nacházela také v podkroví. Domy byly vybaveny společnou prádelnou se sušárnou a žehlírnou; své místo zde měl také skromný byt správce. Do spojovacího křídla byl situován hlavní vstup s vrátnicí, kancelář a konferenční sál, proměněný v šedesátých letech na bufet.

Komplex studentských kolejí si i přes dílčí stavební úpravy dodnes zachovává původní architektonický ráz z první poloviny padesátých let, a zůstává tak ukázkou (modifikace) typizovaných obytných domů, charakteristických pro období první pětiletky.


Stavebník

Lékařská fakulta UK v Plzni

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9