Nástavba a adaptace bytového domu Antonie Pelikánové
1930

Dvořákova 1220/6 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7272156N, 13.3690150E
Dvořákova 1220/6 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 – základy a sklepy (1909), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 – přízemí, Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 – I.patro, Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 – II.patro, Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 (řez C – D a výkres vazby krovu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 (řez E – F), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 (situace a řez G – H), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 – pohled z ulice (1909), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 – pohled ze zahrady, Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 – plán zahrady, Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 (zahradní domek – pohled ze zahrady, řez A – B), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 (pohled na plot z ulice), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 (půdorys II. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 (půdorys III. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 (fasáda), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 (fasáda), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 (půdorys II. patra – 1971), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1220/6 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Na místě volného prostranství poblíž populární zahradní restaurace Tivoli ve Dvořákově ulici si v roce 1909 nechal majitel pozemku Otto Pirner vystavět třípodlažní obytný dům. Budovu navrženou ve stylu saské novorenesance realizoval stavitel Antonín Köppel. Uliční fasáda byla bohatě zdobená – v přízemí páskovou rustikou a okny se segmentovými oblouky, ve zbývající části rustikovými lizénami a klasicizujícími šambránami oken. Střední osu oken autor projektu (jímž byl pravděpodobně sám Köppel) akcentoval vysokým štítem vypínajícím se nad strmou sedlovou střechu, do postranní partie průčelí umístil portál dodnes užívaného průjezdu. Ze zadní fasády, obrácené do upravené zahrady uzavřené hrázděnou besídkou, nechal stavitel vystoupit rizalit s částí schodišťového prostoru a po obou stranách jej doplnil otevřenými verandami. Do přízemí dvoutraktově koncipovaného domu situoval velkorysý byt o čtyřech obytných místnostech, do prvního i druhého patra dvoupokojový a třípokojový byt a do suterénu menší byt domovníka (osvětlený pouze okny do tmavé chodby!).

V roce 1930 se nová majitelka nemovitosti Antonie Pelikánová rozhodla dům zvýšit o nástavbu třetího patra a podkroví. Tento záměr snad souvisel s dobovou obavou o znehodnocení měny v republice těžce zkoušené hospodářskou krizí. Mnozí majitelé úspor tehdy neváhali a finanční prostředky investovali do obytných či jiných soukromých staveb.

Plzeňský stavitel František Němec starší provedl adaptaci čelní fasády, podle soudobých zvyklostí odstranil všechny zdobné prvky i vysoký štít (na návrhu se mohl podílet architekt František Němec mladší, stavitelův syn). Průčelí v úrovni stropů přízemí a druhého patra Němec rozčlenil prostými průběžnými římsami a šambrány „očistil“ na jejich geometrický základ. Nástavbou plnohodnotného třetího patra se dvěma byty scelil linie oken jak vertikálně, tak horizontálně a kontrastním probarvením omítky pravé části nad průjezdem tuto kompozici ještě posílil. Součástí nové hmoty bylo i ploše zastřešené podkroví s prádelnou, půdou i velkou terasou, jejíž subtilní ocelové zábradlí v průčelí podtrhlo modernistický charakter adaptovaného domu. Dvorní fasády ani dispozic bytů se úpravy pravděpodobně nedotkly.

Zkraje sedmdesátých let dům podstoupil další modernizaci, v jejímž rámci vznikly v prvním až třetím patře místo dvou větších bytů dvě garsoniéry, jedna jednopokojová a jedna dvoupokojová jednotka. Zároveň byly odstraněny historické verandy a původní okna do dvora i vnitřní dveře byly vyměněny za snadno dostupné typizované kusy (neodpovídající staré zástavbě).

Uliční fasádu z přelomu dvacátých a třicátých let si budova uchovala dodnes; kompozici a plasticitu průčelí však otupuje monotónní barevnost nátěru. Celkovému vyznění exteriéru stavby neprospívá ani novodobá polykarbonátová markýza nad venkovním schodištěm a vstupem do prodejny v přízemí.


OM

Stavebník

Antonie Pelikánová

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9