Domov mladých v Plzni
1947–1950

U Borského parku 1213/3 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7259218, 13.3669763
Architekt:
U Borského parku 1213/3 (foto 01), Foto: Petr Jehlík U Borského parku 1213/3 (foto 02), Foto: Petr Jehlík U Borského parku 1213/3 (foto 03), Foto: Petr Jehlík U Borského parku 1213/3 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (půdorys suterénu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (půdorys II. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (půdorys III. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (pohled severní), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (pohled jižní), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (pohled východní), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (řez příčný), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (pohled jižní), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (pohled severní), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv U Borského parku 1213/3 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Jednou z nových budov, které v jižní části Borů vznikly v letech obnovy a rozvoje Plzně po skončení druhé světové války, byl i Domov mladých. Okresní péče o mládež využila pro stavbu pozemek v dnešní ulici U Borského parku, v sousedství Masarykova léčebného a výchovného ústavu pro zmrzačené děti v Plzni (C6–1892), který vedení Okresní péče nechalo vystavět v letech 1928–1929. Vzhledem k účelu zmíněné stavby bylo místo cenné svojí polohou u rozlehlé parkové plochy (založené v roce 1914 na místě někdejšího vojenského cvičiště a po vzniku Československa pojmenované Sad českých legionářů) a v bezprostřední blízkosti konečné stanice jedné z tramvajových linek. Realizaci stavby na základě projektu pražského architekta Rudolfa Kosnara zahájil v roce 1947 místní stavitel Václav Harmáček, po zestátnění stavebního průmyslu ji však o tři roky později dokončily již Československé stavební závody.

Více než 50 metrů dlouhou třípatrovou stavbu architekt rozdělil na tři provozně odlišné části. Partii navazující na Masarykův ústav vyčlenil pro třípokojové zaměstnanecké byty, přístupné samostatným vchodem. V exteriéru obytnou funkci zdůraznil mělkým asymetrickým arkýřem v prvním a druhém patře a také terasou, vzniklou ustoupením posledního podlaží. Této části objektu tak zároveň vetkl měřítko odpovídající běžnému řadovému domu. Podlouhlou střední partii s pravidelným rastrem čtvercových oken Kosnar vyhradil v prvním až třetím patře mládežnickým pokojům a v přízemí rozlehlé jídelně a kuchyni. Do části nejbližší ulici Politických vězňů situoval společné prostory a do přízemí také hlavní vstup s excentricky umístěným nosným sloupkem a třemi patry lodžií. (Polohu vchodu v krajní partii stavby může vysvětlit již tehdy deklarovaný záměr budovu v budoucnu rozšířit o další pokoje a velký sál.) Ještě výrazněji než v průčelí se různý typ funkcí a invence architekta projevily v nápaditém pojetí dvorní fasády zřetelně odkazujícím k meziválečnému funkcionalismu – kompozici pravoúhlých oken různých velikostí doplňují rozměrné luxferové výplně osvětlující prostor obou schodišť, trojice teras a tři kruhová „nautická“ okénka. V projektu je patrný i kontrast mezi hrubou omítkou parteru a hladkým povrchem zbývající plochy pláště.

Do suterénu architekt soustředil kromě sklepů, skladů, prádelny a sušárny rovněž dílnu, žehlírnu a místnost, v níž prováděly opravy oblečení. Do těchto místností proudilo denní světlo okny ústícími do tzv. anglického dvorku. Kotelna byla díky rozšíření své plochy mimo půdorysnou stopu přízemí přirozeně osvětlena luxfery v ploše chodníku. V přízemí budovy byl kromě jídelny s kuchyní a dnes již zazděných vchodů byt domovníka a vrátnice s kanceláří, hovornou a šatnou. Hlavní schodiště autor projektu umístil do dvorního traktu proti hlavnímu vstupu. Funkci tradiční střední nosné zdi dvoutraktu však zde plní sloupy železobetonového skeletu, který v budově doplňují nosné i nenosné zděné konstrukce a heraklitové příčky. Dispozice prvního až třetího patra byla téměř totožná – střední část vždy obsahovala osm pokojů s okny do ulice a velkou průchozí společenskou místnost, sdílené sociální zařízení a kuchyňku, obojí orientované do dvora. V části podlaží nad hlavním vchodem se vždy nacházela studovna, sklad prádla a pokoj vychovatele.

V šedesátých letech minulého století byl k Domovu mladých v místě původně plánované druhé etapy stavby přistavěn nový internát, budova s učebnami a tělocvična i venkovní hřiště v prostoru dvora. Napojením novostavby v přízemí a třetím patře ztratily své opodstatnění hlavní vstup i samostatný vchod do sekce s byty zaměstnanců, a byly proto zazděny (definitivně je skryl nový kabřincový obklad přízemí). Podobný osud stihl i lodžie nad někdejším hlavním vchodem, které byly zaskleny.  Modernizovány byly také technické provozy a zaměstnanecké byty byly adaptovány na další ložnice učňů; základní uspořádání budovy však zůstalo zachováno. Další přestavba budovy, související s výstavbou nového učebního pavilonu ve dvoře, byla plánována na počátku osmdesátých let, avšak stejně jako zmíněný pavilon nebyla realizována. V současné době využívá celý komplex s objektem někdejšího Domova mladých hotelová škola a gastronomické učiliště.

Úpravy v šedesátých letech a dnešní necitlivě řešená barevnost fasád značně setřely původní eleganci budovy navazující na reformní úsilí avantgardních architektů při stavbě školních zařízení v meziválečném Československu. Zmíněné adaptace popřely původní smysl členění fasády podle účelu jednotlivých částí budovy – někdejší vchod tak dnes již připomíná pouze osamělý sloupek v nice, zbavené jejího účelu.


OM – PK

Stavebník

Okresní péče o mládež – Dorostový odbor v Plzni (posléze JNV – technický referát, oddělení pozemních staveb v Plzni)

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9