Vila profesora Hynka Pášmy a její adaptace na sanatorium Jana Mulače
1905–1906 / 1926–1929

Dvořákova 1207/17, Politických vězňů 1207/34 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7273193, 13.3699268
Dvořákova 1207/17 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Dvořákova 1207/17 (foto 03), Foto: Rostislav Zapletal Dvořákova 1207/17 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (plán kanalizace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (půdorys sklepů), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (půdorys I.patro), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (půdorys půdy), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (řez A-B), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (pohled jihozápadní - 1905), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (pohled jihovýchodní), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (hlavička projektové dokumentace - 1926), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (půdorys sklepů), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (půdorys I.patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (půdorys půdy), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (svislý řez příčný), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (svislý řez přístavbou), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (pohled do Dvořákovy ulice), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Dvořákova 1207/17 (pohled do Žitné ulice), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

V letech 1905–1906 byla v někdejší okrajové části Říšského (dnes Jižního) Předměstí v Plzni vystavěna výstavní secesní vila profesora reálné školy Hynka Pášmy. Projekt vypracoval roku 1905 devětadvacetiletý architekt a žák Otto Wagnera z prestižní vídeňské Akademie výtvarných umění František Roith. Šlo o jeden z Roithových prvních projektů v kariéře; architekt se v této době soustředil právě na návrhy rodinných domů a vil pro movitou klientelu (mimo jiné v Praze na Ořechovce, Černošicích, Jílovišti aj.), do Plzně se však už coby uznávaný tvůrce vrátil ve dvacátých a třicátých letech návrhy budovy finančních úřadů (C1–1760) a domu Pražské městské pojišťovny (C1–356J).

Výstavbu Pášmovy secesní vily, na jejíž původní luxusní umělecké ztvárnění dnes upomíná už jen dvojice čtvercových mozaikových obrazů, realizovala známá plzeňská stavební firma Müller & Kapsa. Patrová budova s převýšeným zaobleným nárožím, doplněným o malý balkon, byla opatřena plochou střechou a decentní fasádou s drobným modernistickým dekorem zcela v duchu wagneriánské tradice; součástí Roithova projektu bylo také oplocení ve stylu florální secese.

Přízemí nárožního domu, koncipovaného jako dvojtrakt s obytnými místnostmi orientovanými do obou ulic, mělo ryze reprezentativní funkci – nacházela se zde vstupní dvorana s dvouramenným schodištěm, společenský salon a jídelna s verandou; k ní přiléhala kuchyně a malá místnost pro služebnou. V prvním patře byla kromě tří ložnic i pracovna profesora Pášmy, umístěná v oblém nároží, z ní pak vedl vstup na zmíněný balkon. Do malé střešní nástavby byl situován hostinský pokoj. 

Architektonicky ojedinělou stavbu mezi lety 1926 a 1929 nechal zásadně adaptovat a rozšířit její nový majitel, lékař Jan Mulač. Budova měla nově sloužit jako soukromé chirurgicko-porodnické sanatorium. Proti tomuto záměru protestoval zejména advokát Mořic Eckstein, jeden ze sousedů, který argumentoval mimo jiné tím, že nová budova naruší vilový charakter ulice. Stavební úřad nicméně povolení ke stavbě přesto vydal. Pod vedením plzeňského stavitele Rudolfa Pěchoučka byla kromě úpravy interiéru stávajícího objektu provedena i dvoupatrová přístavba při ulici Politických vězňů. Vzniklý celek byl opatřen novou břízolitovou fasádou (z původního opláštění vily byly ponechány pouze dvě zmíněné mozaiky lemující zaoblené nároží). V suterénu se kromě sklepů a skladiště nacházel byt domovníka a místnost pro ošetřovatelky, přízemí soustředilo vstupní dvoranu, ordinaci, operační sál, rentgenologické pracoviště a další provozní zázemí. První patro bylo vyhrazeno zejména pokojům pacientů, vedle nich zde byl k dispozici ještě jeden operační sál s příslušenstvím.

Další rozšíření prosperujícího sanatoria – tentokrát na sousedním pozemku při Dvořákově ulici – proběhlo záhy na počátku třicátých let (více viz C6–1207P).



Stavebník

Hynek Pášma / Jan Mulač

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9