Nájemní dům Emílie Kuszbachové, Hugo Popela a Rudolfa Poppa
1933

Přeštická 2025/15 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7390797N, 13.3750100E

V meziválečném období pokračovala expanze města, jehož obytné části na území Říškého Předměstí již v závěru 19. století překročily chebsko-domažlickou i klatovskou větev železniční trati. V severozápadní cípu nově se utvářející Doudlevecké čtvrti byly na počátku třicátých let vytyčeny nové obytné bloky mezi ulicemi Přeštická, Lukavická, Tělocvičná a Radobyčická. Zastavěny byly řadami skromných, zpravidla třípodlažních nájemních a rodinných domů. Ačkoli jejich návrhy vznikaly v různých architektonických kancelářích na objednávku soukromých osob, mají tyto stavby podobný ráz. To je i případ domů v západní frontě Přeštické ulice. Dvoupatrové stavby charakterizuje strohá minimalistická fasáda, prolomená většinou pouze obdélnými okny a doplněná rizalitem, arkýřem nebo velkým schodišťovým oknem, popřípadě římsami či subtilními šambránami.

Nájemní dům pro slečnu Emílii Kuszbachovou a pány Hugo Popela a Rudolfa Poppa navrhli stavitelé Jan Baxa a Vojtěch Sedlák z Újezdu u Plzně. Mezi červnem a říjnem roku 1933 jej pak realizovala jejich stavební firma. Uličnímu průčelí podsklepené stavby dominuje úzký dvoupodlažní arkýř, ze tří stran obepnutý dvěma pásy oken. Zatímco pata arkýře je lemována římsou, která odděluje přízemí od dalších dvou pater, jeho horní partie je korunována širokou konzolou římsy situované těsně pod hranou sedlové střechy. Zejména díky těmto dvěma plastickým prvkům, vytvářejícím na hladké fasádě hru světla a stínu, dům získal zřetelně modernistický charakter a vynikl mezi většinou okolních staveb. Zahradní fasádu domu autoři komponovali jako osově souměrnou; vystupuje z ní pouze dvouúrovňový arkýř, do něhož je umístěno schodiště a do jeho ustupující části pak okna předsíní a toalet. Symetrii zadního průčelí narušují pouze balkony v jeho levé části. V každém ze tří nadzemních podlaží dům soustředil jeden jednopokojový a jeden dvoupokojový byt s obytnými místnostmi orientovanými po obvyklém způsobu do ulice. Do dvora pak byly obráceny kuchyně (v případě větších bytů se zmíněnými balkony), předsíně a sociální zařízení.

V dnešní době jsou obytné domy v Přeštické ulici ukázkou současného nepříliš citlivého přístupu ke stavbám ze třicátých let. Jelikož domy nejsou pod památkovou ochranou, je způsob jejich rekonstrukce zcela závislý na vkusu a finančních možnostech majitelů. Při generálních stavebních úpravách jsou fasády zpravidla zateplovány a jejich omítky opatřovány barvami často výrazných odstínů, původní dřevěná okna a dveře jsou až na výjimky nahrazovány okny plastovými. Kvůli tloušťce kontaktního zateplení okenní rámy často zůstanou zapuštěny hluboko pod novým lícem obvodové zdi. Ačkoliv domy stále poskytují kvalitní bydlení, jejich výraz, odpovídající solidnímu standardu své doby, je více či méně poznamenán.

 

LV

Stavebník

Emílie Kuszbachová, Hugo Popel, Rudolf Popp

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9