Benešova škola
1923–1925

Doudlevecká 1692, 1691/ 37, 35 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7377975N, 13.3800387E
Architekt:
Doudlevecká 1691/35 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Doudlevecká 1691/35 (foto 02), Foto: Petr Jehlík Doudlevecká 1691/35 (foto 03), Foto: Petr Jehlík Doudlevecká 1691/35 (foto 04), Foto: Petr Jehlík Doudlevecká 1691/35 (foto 05), Foto: Petr Jehlík Doudlevecká 1691/35 (foto 06), Foto: Petr Jehlík Doudlevecká 1691/35 (foto 07), Foto: Petr Jehlík Doudlevecká 1691/35 (foto 08), Foto: Petr Jehlík Doudlevecká 1691/35 (foto 09), Foto: Petr Jehlík Doudlevecká 1691/35 (foto 10), Foto: Petr Jehlík Doudlevecká 1691/35 (foto 11), Foto: Petr Jehlík Doudlevecká 1691/35 (foto 12), Foto: Petr Jehlík Doudlevecká 1691/35 (foto 13), Foto: Petr Jehlík Doudlevecká 1691/35 (01), Zdroj: Archiv města Plzně: Místopisná sbírka Ladislava Lábka (K 83 a K 84a). 83/51-100 Doudlevecká 1691/35 (02), Zdroj: Archiv města Plzně: Místopisná sbírka Ladislava Lábka (K 83 a K 84a). 84a/243 Doudlevecká 1691/35 (03), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 442, KB 3509 (portfolio) Doudlevecká 1691/35 (půdorys suterénu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Doudlevecká 1691/35 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Doudlevecká 1691/35 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Doudlevecká 1691/35 (půdorys II. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Doudlevecká 1691/35 (pohled z Cukrovarské ulice), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Doudlevecká 1691/35 (pohled z Heldovy ulice), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Doudlevecká 1691/35 (pohled z Doudlevecké ulice), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Doudlevecká 1691/35 (pohled z Plovární ulice), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Benešova škola na Doudlevecké třídě, dobovým tiskem označená za jednu z nejkrásnějších školních budov v republice, byla slavnostně otevřena 27. prosince 1925. Ceremoniálu se zúčastnil i tehdejší ministr zahraničí Edvard Beneš, jehož jméno nová školní budova nesla zejména kvůli politikovým zásluhám v odboji a pro jeho předválečnou pedagogickou činnost. Pro architekta Hanuše Zápala, autora návrhu, to byla po Masarykově škole na Jiráskově náměstí druhá realizace školní budovy v Plzni. „Vysvobozením dětí z nezdravých učeben“ obecných škol, umístěných donedávna v jedenácti soukromých domech, Zápal pomohl uvést do praxe pokrokové ideály mladé a sebevědomé demokracie.

Výstavba Benešovy školy (č. o. 37), která společně s menší budovou mateřské školy (č. o. 35) tvoří ucelený soubor, se uskutečnila mezi léty 1923–1925 pod vedením plzeňského stavitele Františka Holcbechra. Dominantou parcely je třípodlažní objekt školy na půdorysu písmene L. V křídlech se nacházejí učebny, v nárožích pak obě ředitelny (chlapecká a dívčí část školy byly oddělené), sborovny, knihovna a tělocvična. Dvoupodlažní jednobloková stavba mateřské školy, dokončená již 16. září 1924, přirozeně uzavírá veřejný prostor před školou, s parkovou úpravou a pomníkem Rumburských hrdinů. Obě školní budovy reprezentují raně moderní stylovou polohu architekta Hanuše Zápala, do níž se promítly vlivy art deco a kubismu směřující k národnímu stylu, což je patrné především na provedení portálů. Kubistickými a obloučkovými prvky a římsami jsou zdobena také strohá průčelí.

Konstrukčně navrhl Zápal Benešovu školu jako tradiční stavbu se zděnými nosnými stěnami a s železobetonovými sloupy v halách; železobetonové monolitické byly i stropy. Právě železobetonová konstrukce se stala Achillovou patou budovy – nedbalé provedení a nedodržení technologických postupů při stavbě později vedlo k náročným rekonstrukcím, jimž dokonce předcházely úvahy o demolici školy (mezi roky 1951–1990 nesoucí jméno škola Dukelských hrdinů). První rekonstrukce z přelomu šedesátých a sedmdesátých let budovu zachránila, podepsala se však na architektonické hodnotě stavby, která byla dalšími úpravami ještě snížena. Druhá rekonstrukce, uskutečněná v letech 1994–1997, budovu přiblížila k původnímu stavu, mj. provedením replik původních kazetových stropů, výmalbou interiérů a zařízením místností vedení školy dobovým nábytkem. V původním duchu byla upravena také zeleň v předprostoru stavby.

 

PB

Stavebník

město Plzeň

Památková ochrana

Benešova škola je nemovitou kulturní památkou s číslem rejsříku ÚSKP: 104315.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9