Rodinný dům Heřmana Konejla
1930–1931

Erbenova 1930/8, Žižkova 1930/51 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7309533, 13.3681994
Erbenova 1930/8 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Erbenova 1930/8 (foto 02), Foto: Petr Jehlík Erbenova 1930/8 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (zahrada), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (půdorys suterénu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (půdorys půdy), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (podélný řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (příčný řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (východní pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (severní pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (západní pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (jižní pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (perspektiva), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (půdorys půdy), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Erbenova 1930/8 (řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Jednou z prvních funkcionalistických staveb ve vilové čtvrti Bezovka se zkraje třicátých let stala mimořádně zdařilá vila ředitele chlapecké a dívčí soukromé obchodní školy Heřmana Konejla, navržená tehdy čtyřiatřicetiletým plzeňským architektem Václavem Neckářem pro parcelu na rohu Erbenovy a Žižkovy ulice v jihovýchodním cípu území. Jelikož nová výstavba v Bezovce mohla mít podle dobových pravidel pouze dvě nadzemní podlaží s mansardou, zabývala se Neckářovým návrhem stavební komise města. Její členové nakonec došli k závěru, že výška domu se suterénem téměř na úrovni terénu, zvýšeným přízemím, prvním patrem a nástavbou půdy ještě odpovídá okolní zástavbě, a realizaci budovy povolili. Stavitel Josef Pechman, spolumajitel stavební firmy Mandaus, Doubek, Pechman a spol., proto mohl na podzim roku 1930 zahájit stavební práce a dokončit je již v létě následujícího roku.

Václav Neckář navrhl Konejlovu vilu důsledně podle funkcionalistického hesla o formě sledující funkci, tvarosloví domu tedy vychází z promyšleného provozního a dispozičního řešení zaručujícího obyvatelům vily kvalitní životní prostor včetně dostatku soukromí. Aby vyhověl místním podmínkám stran maximální výšky stavby, umístil jednopokojový byt domovníka do suterénu společně s garáží (s vjezdem situovaným k Erbenově ulici) a sklepními prostory. Přízemí bylo přístupné ze směru od vstupní branky přímým schodištěm při severovýchodní fasádě objektu. Ze zádveří pak kroky návštěvníka vedly po několika dalších stupních do rozměrné haly, z níž se vstupovalo do velkorysého obytného pokoje, obráceného na jihozápad a sloužícího zároveň jako jídelna, na terasu, do kuchyně se skladem potravin a také do spíže a na toaletu. Na kuchyň navazoval pokojík služebné; obě místnosti byly orientovány do ulice. Na společenskou (denní) a hospodářskou část v přízemí navázala v patře soukromá (noční) zóna s dvěma ložnicemi, pokojem pro hosta, šatnou a koupelnou s WC. Z předsíně, z níž bylo možné vstoupit na terasu, bylo přístupné schodiště, jež ústilo ve střešní nástavbě, která sloužila jako prádelna, sušárna a skladiště. Plochá střecha prvního patra byla upravena jako pobytová terasa.

Korpus domu Václav Neckář vystavěl podle modernistického kánonu z jednoduchých kubických hmot. Racionální odstupňované objemy a pravoúhlé tvary nicméně v severovýchodním průčelí doplnil prvkem z rejstříku emocionálního funkcionalismu – půlkruhovým schodišťovým rizalitem korunovaným hrazením podobným lodnímu zábradlí. Tělo charakteristicky světlé, téměř bílé stavby ještě odlehčil několika terasami a balkonem a dynamičnost mu dodal převážně asymetricky umístěnými okenní otvory. Velké plochy fasád Neckář ponechal hladké, pouze malé části mezi třemi trojicemi oken ve vstupním průčelí, orientovaném do Erbenovy ulice, mělce zapustil pod líc fasády. Těmito okny byly v přízemí osvětleny kuchyň a místnost služebné, v patře koupelna a hostinský pokoj a ve střešní nástavbě, jejíž objem potvrzoval středovou kompozici této části průčelí, sušárna. Prostor vstupu, chráněný včetně schodiště subtilní stříškou a přisazený k segmentovému rizalitu, architekt v kompozici potlačil. Rozměrnou plochu jižní partie vstupního průčelí, pro niž navrhl rošt s popínavou rostlinou, prořízl pouze jedním oknem v suterénu a v přízemí. Obdobnou dvojicí oken, umístěných přes roh, Neckář záměrně narušil symetrický rozvrh kolmé fasády do Žižkovy ulice s několika čtyřdílnými okny. Severozápadní průčelí, obrácené do zahrady, rozehrál v suterénu i přízemí jednopodlažními rizality a na jejich plochých stříškách zřídil terasy. Spodní z nich pak spojil se zahradou přímým schodištěm. Výrazně asymetricky pojal i kompozici severovýchodního průčelí, jemuž dominuje půlválcový schodišťový rizalit s rozměrným oknem. Kromě samotného domu Václav Neckář navrhl i zahradu, předzahrádku a oplocení.

Vila Heřmana Konejla, dochována v autentické podobě ze třicátých let a od roku 2001 památkově chráněna, je ukázkou špičkové funkcionalistické architektury, jež obstojí i ve srovnání s produkcí Bauhausu či se stavbami v brněnské kolonii Nový dům, kterou Neckář mohl osobně poznat, když roku 1928 prezentoval své návrhy v rámci tamější Výstavy soudobé kultury. Tuto zkušenost architekt využil na přelomu dvacátých a třicátých let i v návrhu další své vynikající realizace – vily Václava Ornsta v Plzni-Lochotíně.

 

LV – PK

Stavebník

Heřman Konejl

Památková ochrana

Vila je nemovitou kulturní památkou s číslem rejsříku ÚSKP: 51108/4-5255, zároveň je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Plzeň-Bezovka.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9