Vila Rudolfa a Olgy Penížkových
1928

Zikmunda Wintra 1835/19, Mánesova 1835/38 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7360986N, 13.3675986E
Architekt:
Stavitel:

Projekt vily č. o. 19 vystavěné v ulici U rolnické (dnes Zikmunda Wintra) při křížení s Mánesovou ulicí si u plzeňského rodáka Viléma Beera objednali obchodník židovského původu Rudolf Penížek s manželkou Olgou. Stavební povolení bylo vydáno v květnu roku 1928 a ještě v prosinci téhož roku byla stavba dokončena. Její architektonické řešení značnou měrou připomíná vilu realizovanou podle Beerova návrhu přibližně v téže době v ulici Pod Vyhlídkou v Praze-Střešovicích. Ani ne třicetiletý architekt prožíval v závěru dvacátých let velice úspěšné období – na základě jeho projektu byly tehdy v Bezovce postaveny další tři domy: vily manželů Krausových a Löbnerových ve Schwarzově ulici (C4–1846) a vila manželů Brunnerových v ulici U Svépomoci.

Vilu Penížkových Vilém Beer navrhl na přibližně čtvercovém půdorysu a umístil ji na pozemek blíže ke křížení ulic. Její kubický objem skrývající obytný suterén, zvýšené přízemí a podkroví zastřešil valbovou střechou, doplněnou půlkruhovými vikýři. Vstup situoval do severní partie objektu (resp. z ulice Zikmunda Wintra). Venkovní přímé schodiště se zděným zábradlím ústí do předsazeného portiku lemujícího severní fasádu v celé její délce a tvořeného arkádou čtvercových sloupů, které nesou pultovou stříšku. (Právě portikus je jednou ze změn vkreslených tužkou do původní plánové dokumentace, jimiž se výsledná podoba domu liší od návrhu.) Východní průčelí do Mánesovy ulice architekt v přízemí doplnil dvěma terasami, umístěnými symetricky po stranách obdélného rizalitu v patře zakončeného balkonem s ocelovým zábradlím. K jižnímu – zahradnímu – průčelí přiléhala zimní zahrada, která byla v patře taktéž zakončena balkonem. Do západního traktu domu poblíž vjezdu Vilém Beer původně navrhl garáž, jejíž hmota mírně předstupuje před tělo budovy. I tato hmota v podobě rizalitu dosahuje do dalšího podlaží. Fasády domu jsou převážně hladké, provedené ve dvou odstínech břízolitové omítky. Členěny jsou subtilní kordonovou a korunní římsou, jejíž působení je potlačeno výrazným přesahem střechy. Části východního a jižní průčelí jsou v přízemí opatřeny pásovou bosáží. Okna jsou lemována plastickými šambránami.

Dispozičně řešil Beer vilu jako velkorysé bydlení pro rodinu majitele a personál zajišťující provoz domu a fungování domácnosti. V suterénu se nacházel byt domovníka, sklep a garáž. Přízemí se využívalo jako společenská a reprezentativní část domu. Z prostorné schodišťové haly, navazující na předsíň se šatnou a toaletou, byl přístupný obývací pokoj a velkorysá jídelna (se zmíněnou zimní zahradou), s níž sousedila zóna s přípravnou, kuchyní a pokojem služebné. První patro se třemi pokoji (ložnicemi) a příslušenstvím sloužilo jako soukromá část domu. V podkroví byl původně navržen ještě jeden pokoj, patrně byl ale využíván pouze jako komora.

V období druhé světové války Penížkovy zasáhly norimberské zákony – manželé byli deportováni do Terezína a z něj pak dále na východ, kde zahynuli. V roce 1954 byla původní plánová dokumentace využita jako podklad pro přestavbu domu na mateřskou školu. Jako školka slouží vila s dobře zachovaným exteriérem dodnes.

 

LR

Stavebník

Rudolf a Olga Penížkovi

Památková ochrana

Dům je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Plzeň-Bezovka.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9