Rodinný dům Ladislava Lábka
1921–1922

Mánesova 1602/69 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7340986N, 13.3689125E
Architekt:
Mánesova 1602/69 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Mánesova 1602/69 (1921), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (půdorys sklepů), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (krov), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (řezy), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (uliční pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (boční pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (dvorní pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (boční pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (1921), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (půdorys sklepů), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (uliční pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (boční pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (dvorní pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Mánesova 1602/69 (boční pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Ředitel a zakladatel plzeňského Národopisného muzea Ladislav Lábek patřil k předním kulturním osobnostem města. Projekt vlastního rodinného domu ve vilové čtvrti Bezovka svěřil v roce 1921 architektovi Hanuši Zápalovi, s nímž ho spojoval nejen zájem o historické památky, ale především aktivní snahy o jejich ochranu. Zápal vytvořil hned několik variant návrhů, Lábek však všechny postupně odmítl. Architekt tak – ve spolupráci se stavitelem Karlem Ulčem – při projektování nakonec vyšel z dispozičního řešení navrženého přímo stavebníkem, které v sobě nezapřelo inspiraci holandskou a anglickou vilovou architekturou. Patrový dům, jejž Lábek stavěl pro svoji rodinu, sestry a rodiče, měl původně při vstupu obsahovat dvoupodlažní reprezentativní schodišťovou halu. Vzhledem k nákladnosti tohoto řešení však musel od záměru upustit, jelikož v Praze zamítli jeho žádost o udělení státní podpory podle zákona o stavebním ruchu. Hanuš Zápal plány obratem přepracoval a v listopadu 1921 začala firma Josefa Špalka se stavebními pracemi.

Díky výjimce, kterou se podařilo Ladislavu Lábkovi získat od stavebního úřadu, dům dokončený v létě 1922 výrazně ustoupil od schválené uliční čáry. Jednopatrová vilka s vysokou valbovou střechou s vikýři, probíhající v části uličního traktu až na úroveň stropu přízemí, tak stojí v rozlehlé zahradě obklopena zelení. Kromě již zmíněných vlivů anglické a holandské architektury je zde jasně patrný Zápalův příklon k racionální moderně, vyznačující se tvarovým zjednodušením, omezením dekorativního detailu na geometrizované prvky a v tomto případě i užitím kombinace kamenných ploch v přízemí, neomítaných režných cihel v šambránách oken a probarvených omítek fasád. Nepravidelný půdorys stavby směrem do Mánesovy ulice navíc zvýrazňuje mohutný vystupující rizalit se vstupní halou a schodištěm, ukončený valbovou střechou. Obdobně je zastřešen také druhý rizalit v bočním průčelí. V nároží mezi rizality je umístěn hlavní vchod krytý stříškou na sloupku.

V suterénu se podle plánů nacházely sklepy a prádelna. Hlavním vstupem ze zahrady se vcházelo do předsíně se schodištěm, z níž byly přístupné dva prostorné pokoje, kuchyň, spíž a toalety s koupelnou. První patro architekt vyřešil dispozičně stejně, pouze vedle schodiště navrhl třetí, menší pokoj. Prostor v podkroví byl využit jako půda a komora. Stavbu Josef Špalek st. dokončil v létě roku 1922 a ve třicátých letech v domě provedl další drobné adaptace – přepažením kuchyně v přízemí vytvořil pokojík pro služebnou a směrem do zahrady přistavěl verandu a balkon v patře.

Na začátku padesátých let byl Ladislav Lábek donucen poúnorovým režimem odejít z veřejného života. Dům měl být rodině zabaven a využíván pro potřeby mateřské školky. Z tohoto plánu však naštěstí sešlo, vila se dochovala ve výborném stavu a potomci Ladislava Lábka v ní žijí dodnes.

 

AK

Stavebník

Ladislav Lábek

Památková ochrana

Dům je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Plzeň - Bezovka.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9