Řadové nájemní domy Ferdinanda Kouta
1930–1931

Bolzanova 1963, 1944, 1943, 1942, 1941 / 27, 25, 23, 21, 19 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7374612, 13.3676576
Bolzanova 19–27 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Bolzanova 1941/19 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1941/19 (půdorys suterénu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1941/19 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1941/19 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1941/19 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1941/19 (půdorys podkroví), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1941/19 (řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1941/19 (pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1963/27 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1942/23 (plán 1930), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1942/23 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1942/23 (půdorys suterénu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1942/23 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1942/23 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1942/23 (krov), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1942/23 (plán 1931), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1942/23 (půdorys podkroví), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1942/23 (řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1944/25 (plán 1930), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1944/25 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1944/25 (půdorys sklepů), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1944/25 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1944/25 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1944/25 (půdorys podkroví), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1944/25 (řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1944/25 (pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1963/27 (půdorys sklepů), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1963/27 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1963/27 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1963/27 (půdorys podkroví), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1963/27 (řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1963/27 (pohledy), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Bolzanova 1963/27 (pohled jižní), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Podobně jako mnoho dalších stavebních podnikatelů, kteří chtěli v dobách bytové krize využít výhodných státních půjček a úlev na dani dle nového zákona o stavebním ruchu, realizoval také plzeňský stavitel Ferdinand Kout počátkem třicátých let v Plzni soubory obytných domů, jejichž sekce následně rozprodával.

Tímto způsobem vznikly rovněž jednopatrové řadové obytné domy č. o. 19–27 v západní části Bolzanovy ulice, které na každém podlaží soustředily třípokojové byty malých rozměrů s nezbytným hygienickým zázemím a malou lodžií. Architektonické pojetí objektů nepřesahuje plzeňský kontext – domy jsou typickou ukázkou dobové výstavby celých městských bloků budovaných mnohdy i podle jednotného projektu, aby se náklady na jejich realizaci co nejvíce snížily. Sousedící budovy jsou vůči sobě vždy zrcadlově obráceny a díky tomu dochází ke spojení jediného výrazného stavebního prvku průčelí – převýšeného schodišťového rizalitu –, jenž byl původně opatřen takřka souvislým proskleným pásem přivádějícím světlo do interiéru schodišťové haly. Výtvarně zdařilé je také uspořádání hmoty průčelí na zkoseném nároží, která navazuje na rytmus převýšených schodišťových rizalitů uplatněním stupňovité atiky. Zešikmením nároží byl zároveň vytvořen vstup do obchodu v přízemí a rozšířen prostor křížení s Mánesovou ulicí, jejíž zástavba má v těchto místech velmi podobný charakter.

V dnešní době se bohužel nepřistupuje jednotně k obnově celého domovního bloku a každá z jeho sekcí postupně získává jiný barevný nátěr. Dílčí rekonstrukce také nerespektují původní tabulková členění oken a jednotnou barevnost jejich rámů, což citelně narušuje architektonický výraz stavebního celku.

 

Stavebník

Ferdinand Kout

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9