Obytné domy Fr. Jenče, Fr. Hladečka a Fr. Krofta
1928–1929

Thámova 1863, 1862, 1861 / 34, 32, 30 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7384325N, 13.3678825E
Thámova 1863, 1862, 1861 / 34, 32, 30 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Thámova 1862/32, Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Thámova 1862/32 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Thámova 1862/32 (půdorys suterénu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Thámova 1862/32 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Thámova 1862/32 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Thámova 1862/32 (pohled, krov), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Thámova 1862/32 (řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Thámova 1863/34 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Thámova 1863/34 (půdorys sklepů), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Thámova 1863/34 (půdorys přízemí), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Thámova 1863/34 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Thámova 1863/34 (krov), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Thámova 1863/34 (řez), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Thámova 1863/34 (pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Trojici jednopatrových řadových obytných domů č. o. 30–34 v Thámově ulici pro sebe nechala v letech 1928–1929 vlastním nákladem vybudovat prosperující plzeňská stavební firma Fr. Jenč, Fr. Hladeček a Fr. Kroft, která se na stavby nájemních domů specializovala. Domy v Thámově ulici se však od jejich ostatní produkce liší svým charakterem „rodinného domu“, umocněným menším měřítkem a uplatněním trojúhelných štítů. Jejich architektonický ráz se tak přibližuje mnohem více rodinným domům v zahradních či vilových čtvrtích než k okolní činžovní zástavbě.

Na rozdíl od nedalekého, pouze o rok mladšího dvojdomu Josefa Špalka st. (C3–1894) se členění jejich fasády vyhýbá funkcionalistickým trendům konce dvacátých let. Jenč, Hladeček a Kroft se v tomto případě ještě hlásí k podnětům národního slohu a jeho typickým obloučkovým a dalším plastickým geometrickým formám. Oblíbeným motivem stavitelů byly obdélné, bohatě profilované horizontální rámce, sdružující okna jednotlivých pater, které uplatňovali u řady svých staveb. Tvarosloví těchto budov svědčí o tom, že většina místních stavitelů i stavebníků byla stále myšlenkově vzdálena tvůrcům v architektonických centrech a vyžadovala architekturu nenápadných forem, vycházejících z místní, veřejnosti srozumitelné a snadno uchopitelné tradice.

Navzdory svému menšímu měřítku soustřeďoval každý z domů tři byty; v přízemí a v prvním patře se nacházely třípokojové byty s obytnou kuchyní, místností pro služku a hygienickým zázemím, zatímco v suterénu byly provozní prostory a garsoniéra určené pro domovníka.

 

Stavebník

Fr. Jenč, Fr. Hladeček a Fr. Kroft

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9