Československé státní reálné gymnázium
1923–1926

Klatovská třída 1736/51, Stehlíkova 1736/1 (Plzeň) Plzeň Jižní Předměstí
GPS: 49.7365147N, 13.3708816E
Klatovská třída 1736/51 (foto 01), Foto: Petr Jehlík Klatovská třída 1736/51 (foto 02), Foto: Petr Jehlík Klatovská třída 1736/51 (01), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 317 (o 8366a) LP 524/93 Klatovská třída 1736/51 (02), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 442, KB 3509 (portfolio) Klatovská třída 1736/51 (03), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 442, KB 3509 (portfolio) Klatovská třída 1736/51 (04), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 442, KB 3509 (portfolio) Klatovská třída 1736/51 (05), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 442, KB 3509 (portfolio) Klatovská třída 1736/51 (06), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 315 (o 8358a) LP 524/85 Klatovská třída 1736/51 (07), Zdroj: Archiv města Plzně: Fond František Holcbechr (karton LP 524). i. č. 316 (o 8359a) LP 524/80 Klatovská třída 1736/51 (situace), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Klatovská třída 1736/51 (půdorys suterénu), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Klatovská třída 1736/51 (půdorys I. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Klatovská třída 1736/51 (půdorys II. patra), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Klatovská třída 1736/51 (krov), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Klatovská třída 1736/51 (řezy), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Klatovská třída 1736/51 (řezy), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Klatovská třída 1736/51 (pohled z Klatovské třídy), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Klatovská třída 1736/51 (pohled ze Stehlíkovy ulice), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Klatovská třída 1736/51 (pohled z Kroftovy ulice), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv Klatovská třída 1736/51 (dvorní pohled), Zdroj: Technický úřad MMP, Odbor stavebně správní – Stavební archiv

Československé státní reálné gymnázium v Plzni usilovalo již od počátku svého osamostatnění v roce 1920 o získání adekvátních moderně vybavených prostor pro svoji činnost, neboť dosavadní výuka probíhala ve vyčleněných místnostech šesti různých veřejných budov, které sloužily jako provizorní učebny. V nové Československé republice byla ze strany státu výstavba škol a dalších veřejných institucí podporována, a tak se plzeňskému ústavu podařilo již v roce 1923 získat od Ministerstva veřejných prací stavební povolení pro státní parcelu vymezenou dnešní Klatovskou třídou a ulicemi Edvarda Beneše a Stehlíkovou. S pozemkem tehdy sousedila pouze historizující budova základní školy z roku 1897 na jižní straně Chodského náměstí.

Projekt gymnázia navrhl architekt a urbanista Jaroslav Rössler, žák Jana Kotěry a Friedricha Ohmanna, ve spolupráci s méně známým architektem Janem Feiglem. Rössler již měl v té době zkušenost s projektováním školních budov, a to z Brna, kde v roce 1921 navrhl na obdobnou nárožní parcelu stavbu České obchodní akademie, na jejíž hmotové řešení s mírně předstupujícími rizality také v plzeňském případě volně navázal.

Třípodlažní budovu architekti koncipovali jako dvoutrakt přibližně na půdorysu písmene T, k němuž při ulici Edvarda Beneše šikmo připojili přízemní objekt tělocvičny. Jeho vstupní průčelí se třemi segmentovými okny se obracelo směrem do dvora, využívaného jako letní cvičiště (právě v místě fasády však byla v druhé polovině sedmdesátých let na tělocvičnu napojena patrová stavba lemující ulici Edvarda Beneše). Mírným odsazením pravého křídla budovy na nároží Klatovské třídy a Stehlíkovy ulice autoři zdařile vyřešili prostor hlavního vstupu se sloupovým portikem, před nímž vzniklo menší prostranství. Na něm se původně nacházelo také sousoší profesora a studenta od akademického sochaře Jana Jiříkovského, které bylo za minulého režimu odstraněno kvůli domnělé podobnosti tváře profesora s T. G. Masarykem. Na hlavní vstup navázala reprezentativní schodišťová hala – ústřední prostor celé budovy, z něhož ortogonálně vycházela všechna tři křídla. Směrem do Klatovské třídy se kromě učeben obracely také kabinety profesorů a knihovny, v levé části tohoto křídla se v prvním patře nacházel i prostorný byt ředitele se samostatným vchodem z ulice. Součástí areálu školy byla rovněž školní botanická zahrada.

Fasáda plzeňského gymnázia se na rozdíl od Rösslerova plánu brněnské školy s množstvím prvků tzv. národního stylu vyznačuje střídmým architektonickým řešením s minimem plastického dekoru (abstrahované armatury rizalitů, římsy, vstupní portály, pole mezi okny); vliv dekorativismu je patrnější v interiéru stavby. Plášti budovy jednoznačně dominují rozměrná tabulková okna, jimiž do interiéru proudil dostatek světla a čerstvého vzduchu, který v dané době architekti systematicky prosazovali. Pro celou první polovinu 20. století je ostatně diskuse o problematice výstavby moderních a „zdravých“ školních budov velmi typická, jak prokazují početné články v dobových odborných periodikách (Architektonický obzor, Styl, Stavba či Stavitel). Tato debata souvisela zejména s prosazováním nových požadavků na vnější i vnitřní uspořádání škol, které se distancovaly od dosavadního modelu tzv. „pasivní školy“. Mezi těmito teoretizujícími architekty vynikal Ferdinand Havlíček, mimo jiné spoluautor budovy plzeňského gymnázia na Mikulášském náměstí z let 1912–1914.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byla v místech někdejší botanické zahrady při Stehlíkově ulici vystavěna dvoupodlažní budova tělocvičny v přízemí a grafických ateliérů s kreslírnou v prvním patře.

Dnes budovu využívá Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni.


Stavebník

Stavební správa novostavby čs. státního reálného gymnasia v Plzni

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny

  • Archiv Odboru stavebně správního, Technický úřad Magistrátu města Plzně
  • Jan Zeman, Urbanistický rozvoj lokality Plzeň-Bory (v první polovině 20. století), nepublikovaná bakalářská práce, Katedra historie PdF ZČU v Plzni, Plzeň 2013
  • Archiv města Plzně
 
C0C1C2C3C4C5C6C7C8C9